Nejsme odsouzeni k zániku. Ještě není pozdě změnit současnou trajektorii, říká biochemik Dag Hessen

Co to vlastně je biogeochemie?

Čtěte také

Chci lepší katastrofu! Jak se orientovat ve změně klimatu pomocí smutku, naděje a šibeničního humoru, radí Andrew Boyd

Jak už to samotné slovo napovídá, je to kombinace biologie, geologie a chemie. Jsem šéfem centra s tímto názvem, biogeochemie, tedy přesněji biogeochemie v antropocénu. Ten antropocén, to je velmi důležité slovo v tom názvu.

V praxi to znamená, že studuje koloběh – uhlík, vztahy mezi úbytkem přírody a klimatickou změnou, ale taky jak do toho zapadají ostatní klíčové prvky. Je to v mnoha ohledech komplikované téma, ale když rozumíte biogeochemii, pak bych řekl, že v mnoha ohledech chápete, jak příroda funguje, troufám si říct.

Je to hodně široký obor, který překlenuje víc už tak docela rozsáhlých témat. Jak se taková věc vůbec dá zkoumat?

Proto potřebujeme mít celou skupinu. To vědecké centrum je složené z lidí, kteří pracují s klimatickými modely na té víc fyzikální straně, geology, kteří se zaměřují na všechno od nerostů až po tání permafrostu, chemiky všeho druhu a biology, kteří zkoumají vstřebávání oxidu uhličitého, zabýváme se fotosyntézou i ztrátami CO2.

Takže je to komplikované, a proto je potřeba, aby tolik lidí pracovalo společně. Zkoumáme věci i z molekulárního hlediska, děláme docela dost sekvenování genů a zabýváme se tím, jak mikroby a další věci produkují skleníkové plyny. Na druhé straně spektra používáme satelity s dálkovým průzkumem Země, abychom se na věci mohli podívat i z nadhledu, doslova. 

Byl jsem na vaší přednášce na Science Impact 2023 a bylo to dost depresivní a během těch pár minut jsem se propadl do deprese, že situace je snad ještě vážnější, než jsem si myslel. Jsme jako lidstvo odsouzeni k zániku?

Nejprve je důležité jasně říct, nejsme odsouzeni k zániku. Občas se mne studenti ptají, jestli má smysl studovat, když nemáme žádnou budoucnost. Jestli má cenu zakládat rodinu. Jestli vůbec má smysl ráno vstávat z postele. Samozřejmě že má. Planeta přežije a lidstvo přežije. Myslím, že ta hlavní otázka je, jak se vyhnout největším problémům.

Čtěte také

Bezmoc, frustrace i hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí lidé prožívají obavy z klimatické změny

Už jsme rozhodně daleko od toho, aby všechno bylo v budoucnosti krásné a sluníčkové. Ale ještě není pozdě, změnit tu současnou trajektorii, až se dostaneme k nárůstu o dva stupně Celsia. Můžeme se dostat i ke 2,5 stupni růstu průměrné teploty a to taky nebude konec světa.

Myslím, že je extrémně důležité motivovat nejen mladé lidi, všechny, ale hlavně mladé lidi, aby se stali součástí řešení. Takže raději než být depresivní a demotivovaní, by je to mělo motivovat. Na druhou stranu ale nemůžeme říkat, že všechno bude bez problémů. Problémy už máme teď. Není to lehké o tom mluvit pro veřejnost, protože to, co motivuje jedny, zase odrazuje druhé. Ale pro mne, jako vědce, je tou základní odpovědí to, že se musím občas trochu odpoutat od své práce a mluvit o změně klimatu.

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.