Nejhlubší česká propast je jako stará dáma, která se odhaluje postupně, říká speleopotápěč

27. únor 2017

Nejhlubší sladkovodní propast na světě se nachází u Hranic na Moravě. O její rekordní hloubce vědci spekulují už dlouho, ale až loni v září dokázal česko-polský tým spustit v Hranické propasti sondu do hloubky 404 metrů.

Český speleolog Jiří Pogoda, který v 60. letech s potápěním na tomto místě začal, vzpomněl v Magazínu Leonardo na své první badatelské úspěchy.

„Dýchací přístroje tehdy byly na ubohé úrovni, takže to bylo spojeno s více než nezbytnou dávkou štěstí. V propasti jsem byl něco přes 65 metrů, změřil jsem nejužší místo, které jsem nazval krk, a pak už jsem pouštěl olovnici, protože s tehdejším vzduchem to nemělo cenu chodit hlouběji.“


Dosavadní nejhlubší sestup lidského potápěče do hloubky 265 metrů trval mezi 25 až 35 minutami. „Výstup potom trvá asi osm hodin. Je nutné dělat dekompresní zastávky, takže od určité hloubky postupujete velmi pomalu nahoru.“

Díky Pogodově ponorům vznikl první přesnější nákres propasti v měřítku. „Objevil jsem také spojení s Bečvou, přímo jsem pozoroval rozhraní dvou vod, kdy byla kyselka dole a prostá voda nahoře.“

„Povedlo se mi chemicky vysvětlit i změny ve viditelnosti v propasti o 0,5 do 70 metrů, což má značný význam,“ dodal speleolog.

Členem úspěšného česko-polského týmu z minulého roku byl také Michal Guba, který vzpomněl na průběh loňských ponorů. „Došli jsme do hloubky 404 metrů, ale to byl jen test robota. Na něm jsme měli jen 500 metrů kabelu, takže nám vlastně došel kabel.“

Hranická propast

Jak by mohla být propast skutečně hluboká? „Jsou různé teorie, někdo uvádí, že by to mohlo být nějakých 1200 metrů. Poslední rozbory vody ale uvádí, že se ve vodě nachází izotopy helia, které pochází až ze 40km hloubky.

„Takže nevíme, jak se do propasti helium dostává a kam až voda sahá. To je jedna obrovská neznámá,“ vysvětlil Guba.

Propast je velmi členitá. „Obtížnější na sestup je tzv. zubatice v hloubce asi 50 metrů. Pokud sestupujete dolů, tak jsou to obrovské prostory až do nějakých 200 metrů, pak začínají zúžení neboli restrikce.“

Jedno z těchto zúžení nazývají potápěči „mikádo“. „Jsou tam napadané kmeny a klády, a vy se vlastně mezi nimi proplétáte, aby vás nezasypaly.“

Výzkum v propasti bude nadále pokračovat a o záhady, které by mohl odhalit, není rozhodně nouze. „Propast je stará dáma, která svá odhalení dělá jen postupně. A vždy, když nám někam dá nahlédnout, tak zase potom tu nožku schová pod sukénku,“ poeticky shrnul Michal Guba.

autoři: oci , Dalibor Zíta
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.