Nejen rozhlas. O invazi v srpnu 1968 informoval i skautský vysílač Svobodné Podbrdsko

K politickým rozhodnutím a ke vstupu sovětských vojsk do republiky se vyjadřovali občané napříč profesemi a institucemi. Ve vypjatých srpnových dnech hrála klíčovou roli média, zejména Československý rozhlas. Ale i amatérské vysílání skautů na Příbramsku obohatilo dostupnými informacemi mediální i veřejnou scénu.

Čtěte také

Rok 1970: Další konec Junáka. Český skauting přežil všechny zákazy činnosti

Média v roce 1968 přestávala být nástrojem ideologického působení a Československý rozhlas podporoval ve vysílání politiku nového vedení s Alexandrem Dubčekem. Ústředním ředitelem rozhlasu od roku 1967 do poloviny roku 1968 byl JUDr. Miloš Marko. 

V dokumentu Normalizace v Československém rozhlase to autorky Eva Ješutová a Jaroslava Nováková zaznamenaly takto: 

„Před půlnocí 20. srpna povolal hlavní redaktor Jiří Kmoch do rozhlasu vedoucího ústředního technického provozu Josefa Havlíčka, aby zajistil prodloužení vysílání. Od 1:50 byla opakovaně vysílána výzva, anoncující mimořádně důležitou zprávu.

Později hlasatel Vladimír Fišer přečetl Prohlášení předsednictva ÚV KSČ o vstupu vojsk Sovětského svazu, Německé dekoratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky na území Československa.

Ve dvě hodiny byly na příkaz ministra spojů Karla Hoffmanna vypnuty vysílače kromě rozhlasu po drátě a byly zapojeny, až ve 4:30 hod. Do vysílání byl zařazen telefonický rozhovor s předsedou Národního shromáždění Josefem Smrkovským, který vyzval pracovníky spojů k ignorování rozkazu Karla Hoffmanna, ředitele Ústřední správy spojů.

Od 4:30 do 8:00 hodin probíhalo improvizované vysílání nejprve z vysílacího pracoviště a poté z operativního pracoviště R 4.“

80 tisíc papírů formátu A3

Paralelně v tu dobu byl pravděpodobně spuštěn ilegální vysílač u Jeruzaléma, vesničky kousek od Příbrami, kde se příbramští skauti rozhodli instalovat vysílač na šachetní věži číslo 13 u Hájů.

Čtěte také

Z historie českých skautů se uchovaly nahrávky, které ukazují politické procesy nebo okupaci

Vysílač byl známý jako Svobodné Podbrdsko. Někteří skauti byli totiž zaměstnanci Uranových dolů Příbram a toto prostředí dobře znali.

V Občanském deníku z roku 1990 vyšel 21. srpna rozhovor pod názvem Svobodný vysílač u Jeruzaléma, ve kterém se dozvídáme o počátcích ilegálního vysílání na středních vlnách. Jaké zázemí měl skautský oddíl na Příbramsku v roce 1968, se můžeme dozvědět například z týdeníku Nové Příbramsko, který vydávaly OV KSČ a rada ONV v Příbrami.

Někteří činovníci či vedoucí oddílů působili v uranových dolech v době, kdy sovětská vojska překračovala z 20. na 21. srpna hranice Československa. A uvědomovali si ohrožení této průmyslové lokality.

Ve středu 21. srpna 1968 navečer dorazila do Příbrami první okupační jednotka sovětských vojsk sestavená ze tří obrněných transportérů, šesti těžkých tanků a doprovodných terénních vozidel.

Čtěte také

Arch Scout – nabízení živé vody v totalitní době aneb Trojí likvidace skautingu

O situaci začalo informovat amatérské vysílání Svobodné Podbrdsko díky odvážným hlasatelům a spolupracovníkům. Celá síť informátorů se starala o to, aby bylo v inkriminovaných dnech o čem vysílat včetně zpráv z jiných regionů.

K činnosti třetího odboje na Příbramsku, jehož součástí bylo Svobodné Podbrdsko, patřilo i vydávání různých tiskovin a textů pro rozhlas. Podle dostupných zdrojů se od 21. srpna přibližně do začátku září 1968 spotřebovalo až 80 tisíc papírů formátu A3.

V rámci třetího odboje skautských oddílů se angažovali i profesionálové z řad novinářů, umělců i grafiků. Mezi nimi byl například Jan Čáka, přezdívaný Bažant, který byl za účast na ilegálních skautských akcích zejména v roce 1968 a za normalizace sledovaný Státní bezpečností.

Kdo se zapojoval do vysílání a jaké záznamy se dochovaly? O tom v Historii plus pohovoří bývalý novinář a skaut Slavomil Janov.