Nedostatek srážek je v Česku lokální problém, říká čerstvý absolvent fakulty životního prostředí Černý
Jeho rodiče o něm říkají, že na svět jej přinesla velká voda za povodní roku 1997 na Moravě a on jakoby se snažil vodu pochopit, porozumět jí. Zkoumá její stav, její ubývání, její koexistenci s krajinou a s klimatem. S vodou, touto drahocennou komoditou, pracuje Jiří Černý, čerstvý absolvent Fakulty životní prostředí České zemědělské univerzity, mimořádně tvůrčím způsobem a vždy usiluje o to, aby jeho práce a návrhy došly praktického naplnění.
Nedostatek vody v Česku je podle Černého lokálním problémem. „Například letos v jižních Čechách je vody momentálně až až. Prší tam v týdnu třikrát, čtyřikrát. Pořád tam jsou bouřky. Ale třeba u nás do minulého týdne srážky nebyly, je to velká vzácnost. Takže to není takový problém pro celou Českou republiky, ale lokální.“
Čtěte také
On sám žije na úpatí Českého středohoří, kde letos řeší problém s malou intenzitou dešťů. Snaží se tak co nejvíce srážek akumulovat v nádržích na dešťovou vodu.
Tomuto tématu se věnoval i ve své práci během studia. Konkrétně psal o podzemních nádržích, které mají objem až 16 tisíc litrů. „Rozhodně to není levná investice. Tvarově jsou na tom různě. Ale ta na 16 tisíc litrů je jak kotel od lokomotivy. To už je opravdu rozměrné těleso. Tu největší nádrž jsme realizovali v roce 2019 a cena byla kolem 90 tisíc korun jen za tu nádrž. Ty menší jsou samozřejmě levnější a dá se i využít nějakých dotačních programů.“
Poslechněte si celé Hovory Evy Hůlkové.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
