Nečekaná echolokace kaloňů
Kaloni zaskočili vědce systémem, který jim dovoluje hrubou orientaci ve tmě pomocí odražených zvuků. Na rozdíl od echolokace netopýrů jsou zvuky kaloňů slyšitelné lidským uchem a zvířata je vyluzují křídly.
Kaloni patří do příbuzenstva netopýrů. Liší se od nich v řadě ohledů. Zatímco netopýři jsou masožraví a základem jejich potravy bývá hmyz, kaloni většinou konzumují ovoce. Netopýři využívají pro orientaci ultrazvuků, které vyluzují hlasivkami a jejichž odrazy zachytávají citlivým sluchem. U kaloňů se až na výjimky, jaké představují kaloni rodu Rousettus, předpokládalo, že echolokaci neovládají. Někteří kaloni rodu Rousettus žijí v temných jeskyních a tam se jim echolokace hodí. Vědci byli přesvědčeni, že tito kaloni vyluzují lidským uchem slyšitelné echolokační zvuky jazykem.
Izraelští biologové Yossi Yovel a Arjan Boonman z university v Tel Avivu zcela nedávno prokázali, že k hrubé orientaci používají odrazy zvuků všichni kaloni. Jak ukázali ve studii publikované ve vědeckém časopise Current Biology, tento typ echolokace je o poznání jednodušší a nedovoluje stejně spolehlivou orientaci, z jaké se těší netopýři. Kaloni používají zvuky o nižších kmitočtech slyšitelné lidským uchem. Zcela odlišný je i způsob, jakým kaloni vydávají zvuky potřebné k echolokaci. Vyluzují je při pohybech blanitých křídel. Yovel a Boonman vyloučili, že by kaloni vyluzovali své echolokační zvuky hlasivkami nebo jazykem.
Kaloni pomocí své jednoduché echolokace „vidí“ jen hrubé obrysy svého okolí. Při experimentech se například nedokázali potmě vyhnout silným drátům, což je pro netopýry a jejich dokonalejší echolokační systém celkem snadný úkol.
Objev izraelských vědců ukázal, že evoluce echolokace byla poměrně složitá a docházelo k ní opakovaně, nezávisle na sobě u řady různých savců. Zároveň začíná být zřejmé, že dokonalé systémy echolokace, jakými vládnou například netopýři, mohly mít jednodušší vývojové stupně, které sice nebyla tak účinné, ale zvířatům i tak přinášely významnou výhodu.
Zdroj: Current Biology, Strange Animals
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
