Návštěvu Vystrčila na Tchaj-wanu označují tamní noviny Taipei Times za historickou

Prezidentka Cchaj Jing-wen přivítala českou výpravu na sociálních sítích s tím, že doufá v prohloubení vzájemných vztahů jak v otázkách turistického ruchu nebo obchodu, tak třeba v současném boji proti koronaviru.

Čtěte také

Kobza z SPD: Vystrčil nenese důsledky toho, co jeho cesta na Tchaj-wan způsobí. Ohrožuje obchod a firmy

Přílet Čechů na Tchaj-wan je výsledkem společného úsilí odolávat tlakům pevninské Číny. Uvedli to zástupci vládnoucí Demokratické pokrokové strany. Její mluvčí vyzdvihl, že se šéf Senátu Vystrčil nepodvolil Pekingu a na Tchaj-wan dovezl politicky nejdůležitější delegaci od transformace Československa v demokratickou zemi v roce 1989. Zmiňuje to tchajwanský server Taipei News.

Zpravodajský web Hlasu Ameriky zase připomíná, že Česká republika nadále uznává politiku jedné Číny, nicméně s Tchaj-wanem udržuje neoficiální styky. Podle pozorovatelů, které server oslovil, prý česká návštěva na Tchaj-wanu ukazuje, jak v Česku selhává nátlaková diplomacie Pekingu. Teprve se prý ale ukáže, zda podobný scénář budou následovat i další evropské země. To by mohlo Číně způsobit skutečný bolehlav, glosují oslovení tchajwanští akademici pro Hlas Ameriky.

Českou delegaci na Tchaj-wanu sleduje také čínský komunistický list Global Times. Ve svém redakčním komentáři mimo jiné píše, že Vystrčilova návštěva je do očí bijícím porušením politiky jedné Číny. Šéfa českého Senátu čínské státní médium označilo za porušovatele pravidel a politického chuligána, který návštěvou Tchaj-wanu udělal riskantní a pošetilé rozhodnutí.

Původní německé kolonie žádají reparace

Německo dohnala koloniální minulost. Téma, kterému se věnuje zpravodajský server Deutche Welle. Německo spáchalo v afrických zemích, jakými jsou třeba Namibie, Tanzanie nebo Burundi, nepopsatelné zločiny. A teď, století poté, původní kolonie žádají reparace, což dostává federální vládu pod čím dál tím větší tlak.

Čtěte také

Jiří Leschtina: Vystrčilova mise na Tchaj-wan jako nevyhnutelný trend

Původ problémů je už v roce 2015, od kdy vede Německo dialog s Namibií ohledně reparací za genocidu etnických skupin Hererů a Namů z počátku 20. století. Mezitím se ozvala Tanzanie s obviněním, že Němci před více než sto lety páchali válečné zločiny při potírání protikoloniálního povstání v zemi. A jak uvádí Deutsche Welle, teď se ještě ozvalo Burundi s tím, že po Německu a Belgii požaduje koloniální odškodné ve výši 36 miliard eur.

Jak píše server Deutsche Welle, Německo má na jednu stranu vysoký morální standard, pokud jde o vyrovnávání se s vlastní minulostí. Na druhou stranu se ale zdráhá jednat, pokud jde o věci týkající se zločinů spáchaných za koloniální nadvlády v Africe. Mezi lety 1885 a 1919 byli Němci po Francouzích a Britech třetími největšími kolonizátory Afriky. Po prohře v první světové válce o své kolonie Německo přišlo ve prospěch vítězných mocností.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.