Nástup normalizace v rozhlasových komentářích aneb Jak obnovujeme vedoucí úlohu strany
Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ve veřejném prostoru objevilo nové slovo: normalizace. Podle sovětských představ (ve skutečnosti diktátu) mělo znamenat plné obnovení totalitního režimu v Československu. Ovšem první pookupační měsíce umožňovaly ještě jeden výklad, který fakticky používalo rozpadající se reformní vedení KSČ, a to – při akceptování okupace - snahu o udržení alespoň části reforem roku 1968.
Tato reformní koncepce byla však neudržitelná a její existence souvisela s tím, že sovětské vedení (po neúspěchu instalovat v srpnu 1968 plně kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu) zvolilo racionálnější taktiku, kdy reformy a výdobytky roku 1968 měly být zlikvidovány rukama samotných reformátorů.
Čtěte také
Jejich alespoň formální jednota vzala velmi brzy za své, a tak začali jeden po druhém přicházet o své funkce a klesat v partajním žebříčku stále níž. Klíčové bylo nahrazení Alexandra Dubčeka Gustávem Husákem ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ (tedy v mocensky nejvyšší funkci v zemi) 17. dubna 1969. Od tohoto okamžiku se výklady pojmu normalizace sovětského vedení i nově se formujícího vedení československého v zásadě přestaly lišit.
V oblasti sdělovacích prostředků, které si po okupaci uchovaly jistou míru nezávislosti (byť s řadou ataků nově se formující mocenské garnitury), došlo k systémovým změnám a zákazům bezprostředně po Husákově nástupu k moci.
Vlastenečtí řezníci a zahraniční turisté
V Československém rozhlase začalo komentářů podporujících husákovskou normalizaci a konsolidaci výrazně přibývat až v červenci 1969 (do té doby se objevovaly spíše ojedinělé výpady vůči posrpnovým exulantům, Svobodné Evropě a západním imperialistům).
Čtěte také
Pasáže vybrané z komentářů z července až prosince 1969 ilustrují v zásadě dvě teze: „kdo všechno mohl za rok 1968“ a „jak obnovujeme vedoucí úlohu strany“. V zařazených ukázkách jsou jako viníci roku 1968 označeni exulanti (Karel Kryl), reformní politici (Alexander Dubček, František Kriegel), novináři zahraniční i domácí (široký výběr), inteligence (jaksi z principu) a západní tajné služby (nezbytné).
Kromě toho se opakovaně probíraly ekonomické potíže (mezi kuriózní viníky patřili např. vlastenečtí řezníci a zahraniční turisté) a došlo i na kritiku kultu osobnosti, která zvláště mladé lidi velice negativně ovlivnila a zmátla.
Související
-
Hlas Ameriky ze střední Evropy. O Masarykovi za normalizace
Jak vznikl a rozvíjel se vztah amerického novináře Jolyona Naegeleho k Československu a ke střední Evropě? Druhá část cyklu o něm je věnována masarykovským nahrávkám.
-
„Kronikář normalizace“ novinář Jiří Lederer a Gustáv Husák
Vůbec první knihu o československém politikovi a komunistickém prezidentovi Gustávu Husákovi začal v 70. letech psát významný český novinář Jiří Lederer.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
