Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr
„Lýkožrout smrkový je jen jedním z mnoha tisíců druhů kůrovců, ale dnes ho tu zná každý kvůli tzv. mediální kůrovcové kalamitě. A není to ani tak, že by tento lýkožrout zničil naše lesy,“ říká profesor lesní entomologie Jiří Hulcr. Nejde jen o naše stromy, podobné problémy se vyskytují v dalších částech světa, a to hlavně ze dvou důvodů.
„Jednak jsme stromy špatně nasázeli – jsou moc blízko, jsou to monokultury na půdách, kde se tyto dřeviny prostě už nemají ,točit‘. A za druhé je vedro a sucho, takže vidíme výsledky globální klimatické změny,“ vysvětluje v pořadu Hovory entomolog.
Čtěte také
„A už to opravdu není žádná hra ani výmysl – stačí, když se teď podíváte na teploměr. A obě tyto veličiny dohromady dělají svět pro smrkové monokultury nesmírně těžký.“
„Kůrovec, to není vlastně ani škůdce, žije na planetě miliony let, už od doby ledové, dokonce ve stejné ,verzi‘. Přímo u nás je tak 12 tisíc let. Ale co se změnilo, je to, jak lesy pěstujeme, to je ten problém, na který se musíme soustředit,“ nabádá Hulcr, který je prý už od dětství „posedlý“ zkoumáním kůrovců. Procestoval několik kontinentů, svůj výzkum vede na americké Floridě, kde s rodinou také žije.
Zároveň tvrdí, že takzvaná kůrovcová kalamita tady byla podněcovaná různými zájmovými skupinami, docházelo prý i ke zkreslení médii.
Zoufale potřebujeme vědce
Sám nedávno napsal knihu o kůrovci, která prý měla být „něčím mezi učebnicí a filmečkem na YouTube, aby to jako lidi bavilo“.
Čtěte také
„Jedna z mých cílových skupin je skupina několika mladých lidí, někde, a já je neznám a vlastně ani nevím, jestli existují. Ale ty, které znám, tak nám jednou zachrání svět.“
„Vlastně bych moc chtěl, abychom odvrátili odliv mladých chytrých lidí od vědy. Protože teď všichni ti nejchytřejší mladí směřují do korporátů apod., což je užitečné, jistě i skvělé, ale svět tam nezachrání.“
„Přitom nůžky mezi žravostí civilizace a tím, co je nám příroda ještě schopna poskytnout, se rozevírají. Proto tak zoufale potřebujeme chytré lidi ve vědě o přírodních zdrojích. Potřebujeme, aby se k nám připojili, abychom ten svět skutečně zachránili,“ uvažuje.
Celé Hovory Vladimíra Kroce najdete v audiozáznamu, poslechněte si víc.
Související
-
Kůrovec se stěhuje do ovocných sadů. Je třeba rychle zasáhnout
Kůrovec si vybírá daň za několik let sucha nejen ve smrkových lesích. Parazituje i v ovocných sadech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
