Napsal Kladivo na čarodějnice, ukazoval demoralizaci legionářů. Kaplický stál mimo hlavní proud

22. srpen 2025

Nakladatelský redaktor a spisovatel Václav Kaplický (1895–1982) za války sloužil v československých legiích v Rusku. Do literatury se natrvalo zapsal svým románem Kladivo na čarodějnice (1963), který o šest let později zpopularizoval film Otakara Vávry. Kaplický ale poprvé zaujal už roku 1936, a to románem Gornostaj, který polemizoval s tehdejší legionářskou literaturou. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.)

V knize Gornostaj využil Kaplický svých vlastních vzpomínek a vystihl demoralizaci, ve které se nacházeli příslušníci československých legií v Rusku po vzniku Československa. Byla to jeho polemika s všudypřítomnou osvobozeneckou legendou.

Čtěte také

Ostře kritický postoj a snaha vymezit se proti panující většině se Kaplickému stala životní náplní a do jisté míry i osudem a motivací.

Michal Kučera, historik a editor jednoho svazku Kaplického pamětí, upozorňuje, že původní název pamětí, který jim dal jejich autor, měl znít Cesta utrpení a křivd. Žádné křivdy ale Kaplický nezažíval, protože byl do roku 1950 nakladatelským redaktorem (mimo jiné v prestižním Melantrichu) a poté spisovatelem z povolání.

Mimo hlavní proud

Kaplického nejznámější dílo Kladivo na čarodějnice lze číst i jako román ostře se vymezující proti zneužití úřední moci. Historický román o čarodějnických procesech na severní Moravě ve druhé polovině 17. století mnozí čtenáři vnímali jako velmi aktuální v souvislosti s probíhající destalinizací.

To, že je to polemika s kultem osobnosti, potvrdil i sám autor, ne však veřejně. Román je unikátní i v tom, že podobná témata se v české literatuře začínala objevovat až později (například v Horečce Karla Pecky z roku 1967).

Čtěte také

Mnohé možná překvapí, že i přes obrovský úspěch knihy, která za autorova života vyšla čtyřikrát, se nejednalo o jeho nejoblíbenější knihu, jak Kaplický zmínil v pořadu Československého rozhlasu A léta běží… z roku 1976. Dílo, kterého si nejvíc vážil, byla Táborská republika, rozsáhlý historický román z doby husitské revoluce vydaný roku 1969.

Možná i v tomto se projevila Kaplického snaha stát mimo hlavní proud. A nic na tom nezměnil ani fakt, že byl v roce 1978 prezidentem Gustávem Husákem jmenován národním umělcem.

Unikátní ukázky z rozhlasového archivu přiblíží Kaplického jako člověka, který neustále přemýšlel o své práci – a připomenou i jeho zapomenutý, odvážný projev na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů v dubnu 1956.

Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.

autor: Martin Dolejský
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu