Nacistická propaganda cílená na děti a mládež byla zákeřně promyšlená
Emoční, cílená, taková byla nacistická propaganda zaměřená na děti a mládež v období protektorátu. Jak řekl Joseph Goebbels už 9. ledna 1928 na shromáždění NSDAP v Berlíně: „Propaganda nemá být ani slušná, ani něžná, ani měkká, ani pokorná; propaganda má vést k úspěchu.“
Konkrétní vizi o převýchově české mládeže měl i zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který ve svém projevu 4. února 1942 v Praze naznačil směr, jakým by se mělo ubírat české školství.
Čtěte také
„Zde je nutné uhodit především na české učitelstvo, které je sborem vychovatelů opozice pro českou vládu. Tady do toho musíme jasně říznout a ostatně v souvislosti s tím odbourat české vyšší školy. Pak bude bezpochyby nutné shromáždit někde českou mládež v takové formě, jež by umožnila výchovu mimo školu, která by pomohla zejména proto, že není možné dát uzavřít všechny české učitele a vytrhnout ji z tohoto ovzduší.“ Za tímto účelem bylo založeno Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě.
Na Heydrichův podnět se vedoucím přípravného výboru stal Emanuel Moravec a organizačními pracemi byl pověřen generální referent Dr. František Teuner. Kuratorium bylo podle legislativního rámce zapsáno 28. května 1942, vlastní činnost spustilo 17. června 1942, avšak oficiální zahájení Kuratoria proběhlo na slavnostním shromáždění v městském divadle ve Slaném 13. března 1943. Tímto aktem se spustila systematická převýchova mládeže ve věku od 10- 18 let.
Propaganda – čtení pro děti
V duchu „Směrnic pro službu mládeže“, vydaných Kuratoriem (1943) se povinná služba skládala ze dvou částí: tělesné výchovy a tzv. duchovní výchovy.
Čtěte také
Součástí té duchovní výchovy byla stanovená témata, která se týkala čtyř okruhů: dějin, říše a jejího zřízení, kultury a nového způsobu života. Jedním z dalších prostředků převýchovy mládeže byly kuratorní zotavovací akce „Odkaz Reinharda Heydricha“, kterých se účastnili mladí lidé z celého protektorátu. Mezi masivní propagandistické akce patřily Den mládeže (11. – 12. září 1943) a Týden mládeže (1. – 9. července 1944).
Sportovní akce a tělovýchova se staly nástrojem převýchovy, tak jako dětské knihy a časopisy. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě vydávalo tiskoviny. Patřily k nim i didakticko-metodická příručka „Náš směr“ určená instruktorům – školitelům (pozn: vycházela jednou měsíčně od března 1943 do dubna 1945), dále měsíčník Služba domoviny, Vzorný roj a Výcvikové směrnice ZZ. K manipulaci čtenářů sloužily i časopisy Cvičitel a Vzdělávací služba. Širší dětské čtenářské obci byly dostupné časopisy Správný kluk, Dívčí svět a Zteč, o kterých v pořadu Historie plus hovoří historik Pavel Suk z FSV UK v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka