Nález kostry Richarda III. stvrzen

Král Richard III.
Král Richard III.

Britští archeologové už jsou si jisti. Středověká kostra nalezená v září roku 2012 pod parkovištěm v Leicesteru patří skutečně králi Richardovi III.

Dlouho a marně pátrali britští archeologové po hrobu, v kterém našel místo posledního odpočinku král Richard III. Nikdo nepochyboval o tom, kdy a kde a za jakých okolností skončil králův život. Richard padl na bitevním poli u Bosworthu 22. srpna 1485. Traduje se, že jeho mrtvolu vysvlekli donaha a ukazovali ji v ulicích nedalekého Leicesteru. Jindřich Tudor jako vítěz od Bosworthu a budoucí anglický král Jindřich VII. tak dal světu jasně najevo, že dlouhá a krvavá Válka růží o anglický trůn končí a on jej její vítěz.

Richarda III. pochovali ve františkánském kostele v Leicestru. Ten ale zmizel beze stopy během pozdějších náboženských bouří. Historici a archeologové tak donedávna netušili, kde Richardův hrob leží. Podle některých historiků byly královy ostatky po vyplenění františkánského kostela v Leicesteru hozeny do řeky.

V září roku 2012 ohlásili britští archeologové z University of Leicester, že pod místním parkovištěm našli mužskou kostru pocházející ze středověku. Zbytky okolních základů budovy prozrazovaly, že mrtvý byl pochován v bývalém kostele. Je to Richard III.? Mnohé tomu nasvědčovalo. Muž měl deformovanou páteř a Richard byl popisován některými historiky jako hrbáč. Tak ho později vylíčil ve svém dramatu Richard III. také William Shakespeare. Jiní historici se ale o jeho tělesném postižení nezmiňují. Už první ohledání kostry odhalilo stopy po těžkých zraněních, jaká mohl nebožtík utrpět v bitevní vřavě.

Místo nálezu Richardovy kostry (černá tečka) v Leicesteru

Počátkem února 2013 představili vědci z týmu vedeného Richardem Buckleyem z University of Leicester výsledky dalšího výzkumu „kostry z parkoviště“. Závěr je celkem jednoznačný. „Mimo jakoukoli rozumnou pochybnost můžeme prohlásit, že ostatky patří Richardovi III.,“ prohlásil Richard Buckley.

Vědecké metody ve službách historie

Radiouhlíkové datování určilo, že kostra pochází z druhé poloviny 15. století či z počátku 16. století. To odpovídá datu královy smrti v roce 1485. Odpovídá nejen stáří kostry ale i věk nebožtíka. Antropologové odhadli, že tento muž zemřel zhruba kolem třicítky. Richard III. padl, když mu bylo 32 let. Na těle se našlo celkem deset stop po zraněních, z nichž osm bylo vedeno na hlavu. Dvě z ran byly smrtelné. Jedna z nich byla sečná rána mečem vedená na pomezí hlavy a krku a druhou zasadili královi do hlavy hrotem halapartny. Některé z ran utrpěl král až posmrtně. Ty mohly být výsledkem zohavení mrtvoly rozvášněnými vítězi.

Nejdůležitější jsou pro potvrzení identity ostatků krále Richarda III. výsledky genetických testů, které provedla genetička Turi Kingová. V podobných případech se vědci snaží využít analýz mužského chromozomu Y, který se dědí z otce na syna. Jenže rod Plantagenetů, k nimiž Richard patřil, vymřel po meči už v roce 1499, když byl na příkaz krále Jindřicha VII. popraven jeho poslední mužský potomek – Richardův synovec Eduard, hrabě z Warwicku. Proto využila Turi Kingová k identifikaci kostry tzv. mitochondriální DNA, kterou předává potomkům matka. Výhodou této DNA je, že se v kostech a zubech uchová v dostatečném množství po velmi dlouhou dobu.

Vědcům se podařilo nalézt dva současné lidi, jejichž matky sdílely po mateřské linii předka s matkou Richarda III. Tito lidé proto měli s Richardem III. společnou nejen vzdálenou prapraprababičku ale měli s ním i stejnou mitochondriální DNA. Výsledky analýz Turi Kingové to jasně potvrdily. Výzkum kostry Richarda III. vyvrátil zprávy některých historiků, podle kterých měl král ochrnutou ruku. Naopak se u Richarda potvrdila výrazná deformace páteře, tzv. skolióza, takže slavný „hrbáč“ mohl skutečně nosit jedno rameno o něco výš než druhé. Historickým popisům středověkého krále odpovídá i velmi jemná kostra, která se v mnoha ohledech blíží spíše ženské kostře.

Představitelé Leicesteru počítají s tím, že po skončení výzkumu budou královy ostatky opět pochovány. Tentokrát se bude konat pohřeb s plnou slávou v leicesterské katedrále, nedaleko od místa, kde se kostra vloni na podzim našla.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 8.února 2013 v 9:00.