Na Západě se množí kolektivní schizofrenie. Pak se vždy daří těm třetím, varuje slovenský spisovatel a kazatel Pastirčák
Máme sklon ve svých nepřátelích vidět lidi bez svědomí a zloduchy. „Když je vám 25 let, tak jste unášeni ,spravedlivým hněvem‘, což je vlastně hněv proti všem, kteří si něco myslí jinak. Když už ale máte 65, narazíte sami na sebe. I já mám v životě věci, které jsem hlásal jako černobílé jasné pravdy, ale když jsem zjistil, že to pravdy nejsou, srazil jsem se s vlastním životem,“ říká umělec, spisovatel a kazatel Církve bratrské v Bratislavě Daniel Pastirčák.
„Když totiž člověk narazí na realitu, a je k sobě navíc i upřímný a přizná si, že se mýlil, vzpomene si sám na sebe, jak s krvavým zrakem tu vlastní pravdu zastával.“
Čtěte také
„Když člověk zůstává ve svém individuálním vývoji a před svým vlastním svědomím, je v podstatě v bezpečí – právě kvůli dynamice sebepoznání. Jiné se stane, kdy když upadne do skupinové identity. Tím myslím to naše ,my‘ – a je vlastně jedno, jestli je to politické, kulturní nebo náboženské.“
„A pokud se podrobně zadívám na znaky 21. století, které jsou často jen virtuální, žité ve světě sociálních sítích, stane se něco strašného: ve jménu nějaké skupiny se vlastní svědomí rozpustí, a člověka už ani nemá co zabrzdit.“
Kolektivní vášeň
„Má oblíbená autorka Simona Hejlová píše v jinak dost radikálním traktátu o zrušení politických stran. Hlavně ale asi deseti body definuje politickou stranu – a jeden z těch bodů se mi moc líbí a je přesný: politická strana je stroj na výrobu kolektivních vášní.“
Čtěte také
Pokud podle spisovatele začne politik hrát hru s „kolektivní vášní“, seskupí se kolem něj i jeho voličská základna. „Pak se ale dostane do pozice, ve které už není schopen nijak vyjednávat, je schopen vést tak akorát nějaké zákopové války“.
Když se pak podobně se společností experimentuje roky, dovede jí to do schizofrenie. „Kdy spolu už nejsou schopny spolupracovat různé hodnoty a pravdy, všichni se dostanou do vzájemně nepřátelských táborů. Podobně je to v mysli schizofrenika.“
A Pastirčák se obává, že přesně v této fázi už naše společnosti jsou – a je to nejviditelnější hlavně ve Spojených státech, kde se už za Donalda Trumpa rozvinuly různé kulturní války plné kolektivních vášní.
„Když tak pozoruji ten náš západní svět, říkám si, jak jsou ty naše boje na Slovensku někdy trapné, ale není to jen u nás, ale hlavně v zemích střední Evropy. Teď v Čechách jste na tom poměrně dobře, ale Maďarsko, Polsko ale i Itálie nebo Francie – tam všude probíhá kolektivní společenská schizofrenie. Ale pozor na to – v takovém prostředí se vždy daří někomu třetímu,“ dodává.
Jak se tomu bránit? „V komunitách, kde jsou individuality všech členů svobodné,“ odpovídá.
Celý pořad Hovory Petra Viziny najdete v audiozáznamu.
Související
-
Paulína Tabery: Společnost nedůvěry? Dezinformacím věří nejvíce ti, kteří jsou odpojeni od systému
Válka na Ukrajině, uprchlíci, COVID-19 nebo očkování. Témata, kolem kterých se v posledních letech šíří dezinformace a konspirační teorie. Čemu lidé v Česku věří?
-
„Někdy je lepší mlčet než vyvolávat konflikt.“ Jak se s dezinformacemi vypořádávají obce?
Dezinformace nejsou problémem jen pro jednotlivce nebo rodiny, vypořádat se s nimi často musejí i organizace a celá města.
-
Společnost nedůvěry. Unikátní projekt odhaluje konspirace a dezinformace v Česku
Společný projekt webu iROZHLAS.cz, institutu SYRI a Sociologického ústavu AV ČR ukazuje, jaké dezinformace rezonují v české společnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
