Na vině nejsou školní automaty se sladkostmi, ale nepoučení rodiče, tvrdí odborník

13. květen 2015

Oslaďte si život, nabádaly nás naše babičky. Přesto mnozí odborníci považují cukr za drogu, kterou je promořená celá naše civilizace a je třeba s ní bojovat.

Zatímco některé státy uvalují na přeslazené výrobky daně, a objevují se návrhy, aby na limonádách podobně varovné nápisy jako na krabičkách cigaret, v Česku se od září přestanou sladké nápoje a cukrovinky objevovat ve školních automatech.

„Jsem zastánce omezení prodeje nezdravých potravin a nápojů ve školách, z mého pohledu tam nepatří,“ uvedla v pořadu Pro a proti odborná garantka programu Skutečně zdravá škola Margit Slimáková.

Podle ní dnes neřešíme nedostatek potravin, ale naopak se jednoznačně přejídáme, a velká část nemocí je spojena s nadbytkem potravin.

„Naše děti se nepřejídají ovocem, ale mají nadbytek vysoce průmyslových potravin, které se mohou vydávat i za zdravé: přeslazené müsli tyčinky, čokoládové tyčinky, bramborové lupínky, to jsou potraviny, které z výživového hlediska v jídelníčku nepotřebují, navíc jsou s nimi spojena rizika nemocí.“

Součástí vzdělání dětí není jen oblast výživy, ale i trávení volného času s důrazem na pohybovou aktivitu, připomněla Slimáková.

„Jsou úžasní ředitelé, kteří se snaží, a žádné automaty nemají. Setkali jsme se ale s řediteli, pro které je zátěž toto řešit. Setkali jsme se i s tím, že ředitelé automat nechtěli, ale zřizovatel školy na něm trval. Ředitelé jsou v relativně těžké situaci, a ne každý to má tak snadné,“ popsala možnosti ředitelů škol odbornice.


Slimáková: „Přibývá rodičů, kteří se doma snaží, naučí děti pít neslazené nápoje a zdravě se stravovat. Když se děti dostanou do školky a dále, téměř výhradně tam dostávají slazené nápoje, a když rodiče dítěti nedají peníze na nákup v automatech, tak se dítě stává outsiderem, a oni jsou ti špatní rodiče, i když by měli naopak být příkladem. Stát by měl právě tyto rodiče podpořit.“

Odborník na výživu Pavel Suchánek z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze zdůraznil především roli vzdělání před regulací a zákazy. „Mělo by se učit, co je zdravější potravina a co je nezdravá potravina.“


Suchánek: „Zákaz automatů podle zkušeností v zahraničí nic nevyřešil, protože nebyl provázán s edukací směrem k rodičům a doprovázen dalšími nabídkami. Rodiče, pokud nejsou dostatečně vzděláni, dávají svačiny, které jsou zcela neodpovídající... Jde nejen o omezení rizikových složek potravy a nabídnutí zdravějšího typu potravin v automatech, ale o věc, která s tím vším musí být propojena, jako sportoviště zdarma, sportovní doplňky pro děti bez daně, zaplacení pohybové aktivity pro trenéry, aby chodili do škol a podobně.“

„Problém dětí není až zas tak velké přejídání, ale zcela neadekvátní přísun energie v porovnání s pohybovou aktivitou,“ vysvětlil odborník.

Plošné zákazy, ještě tomu kontrolované státními úředníky, kteří kdo ví, kdy se do školy dostanou, jsou problematické, soudí nutriční expert.

Ten považuje za důležité pojmenovat, co je příčina a co je následek. „Příčina automatu je, že děti nemají z domova svačiny, které jsou dostatečně energeticky bohaté, následek je to, že výrobci nabídli jakési nevyhovující potraviny.“

„Už dnes si ředitelé škol mohou určit, co v automatech být má, a co nemá. Problém automatů tedy není v tuto chvíli problémem výrobců slazených nápojů, ale firem, které si ve velkoskladech nakoupí tyto potraviny a těmi automaty plní,“ shrnul Pavel Suchánek.

autoři: tpa , oci
Spustit audio