Na okraj Kroniky české

V roce, kdy si připomínáme 460 let od smrti proslulého českého kronikáře, vychází první moderní edice Kroniky české, kterou editorsky připravil Jan Linka, host magazínu Leonardo. Současně se odehrála konference s názvem Na okraj Kroniky české, která měla přinést odpovědi na otázky související s historickým, literárním i jazykovým kontextem Hájkova díla. Co může toto dílo přinést dnešnímu čtenáři?

Na sever a na poledne
Hájkova Kronika česká byla poprvé vydána v roce 1543. Až do 19. století patřila k nejčtenějším česky psaným knihám. Nic na tomto faktu nezměnila ani kritika historika Gelasia Dobnera v polovině 18. století a dalších. Kronika žila díky Hájkovu mimořádnému vypravěčskému daru svým vlastním životem. Zvláště v 19. století se stala inspirací pro mnoho autorů i výtvarných umělců, kteří Hájkovo dílo dodnes udrželi v obecném povědomí například v podobě starých pověstí českých.

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. Obal nového vydání.|foto: Nakladatelství Academia

V závěru letošního roku se na knižním trhu objevila nejúplnější edice Hájkovy kroniky, protože starší vydání byla pouze výběrová. Od roku 1543 jde teprve o třetí kompletní české vydání. Kromě transkripce textu, rejstříků osob a míst, slovníčku, edičních poznámek a doslovu Petra Voita, které najdete v knize, nabízí na přiloženém CD také transliteraci textu. Sami si tak můžete vyzkoušet, zda by jste dokázali Hájkovi porozumět například ve chvíli, kdy své hrdiny pošle cestovat „na poledne“. Významy mnohých slov se proměnily tak, že dnes bude asi málokdo z laiků tušit, že Hájkovi cestovatelé nezačali putovat ve 12 hodin, ale šli směrem na jih.