Myšlenka nerůstu se nikdy neuchytila a asi neuchytí. Objevuje se v krizích, proto je hlasitější, říká ekonom Stroukal

19. leden 2022

„Nová vláda zatím vypadá, že je víc konzervativní – je to typický středopravý konzervativní kabinet. Nemyslím, že to v sociální (oblasti) bude velká sláva, ale co se týče ekonomické, tak to vypadá, že by mohli ten stát trošku zmenšit, zjednodušit. Udělat přívětivější občanům,“ uvažuje ekonom a pedagog vysoké školy CEVRO Institut Dominik Stroukal. Za úspěch by považoval, kdyby vláda opět získala důvěryhodnost. 

„Nemyslím, že dosáhnou všeho, co naslibovali, ale to žádná vláda nalevo ani napravo. To se prostě neděje, alespoň, když se vydají tímto směrem,“ dodává.

Myšlenka nerůstu je stále stejná, nikdy se moc neuchytila a asi ani neuchytí.
Dominik Stroukal

Přívětivější a menší stát je podle ekonoma ideální stav a úkol na mnoho let. Třetinu rozpočtu totiž tvoří důchody, na které nikdo nechce sáhnout – a ani by to prý nedávalo smysl.

„Takže – jakmile máme v zásadě celý rozpočet postavený na důchodech, tak s tím nejde nic dělat. Kabinet stojí před těžkou otázkou,“ uvažuje Stroukal.

Čtěte také

V pořadu Osobnost Plus pak připomíná, že všechny polistopadové vlády hovořily o důchodové reformě.

„Akorát, že je to tak dlouhodobé a všichni vědí, že v té době už ani nebudou u vlády, takže to nikdo moc neřeší. Všichni víme, že se to musí změnit, aby bylo možno udělat stát menším.“ 

Nemáme si představovat, že ušetříme velké peníze například tak, že propustíme některé úředníky. „Představa, že když trošku někde osekáme byrokracii, tak máme na důchody, tak ta je samozřejmě mylná,“ uvažuje. 

Nerůst?

Nejen u nás se teď začaly ozývat hlasy, jestli není čas na změnu celého globálního kapitalistické systému. „To je něco, co se tady dělo už před stovkami let,“ vzpomíná Stroukal. 

„Byli tady ekonomové, kteří volali po stejných věcech, po tom, čemu se dnes trendy říká ,nerůst‘, akorát to nazývali jinak. Samozřejmě – vždy je to hlasitější v době, kdy přijde nějaká krize.“

Čtěte také

A pokračuje: „Vidíme to všude – hledají se alternativy peněžní, alternativy řízení firem a pak i ty velké ekonomické. Jinými slovy: Tato myšlenka je stále stejná, nikdy se moc neuchytila a asi ani neuchytí. Jen je v krizových letech hlasitější,“ uzavírá.

Spousta lidí chce stát menší po příjmové stránce, respektive nechce odvádět velké daně, zároveň chce, aby byl stát větší po výdajové stránce. „Chce silný velký stát, ale aby za něj moc neplatil. A tam je potřeba, aby potom konzistentně říkal: ,Dobře, já chci odvádět méně, ale zase nechci toho tolik od státu´,“ nastiňuje. 

To, co Stroukal považuje za velkou chybu zejména bývalé vlády, je absence vyhodnocování efektivity nejen vládních opatření.

Veřejný sektor tápe v mlze.
Dominik Stroukal

„Je to něco, co je naprosto nepochopitelné. Od oka, od stolu vidíme, že se nám například povedlo Milostivé léto, anebo nepovedlo. Ale my nesbíráme žádná data. My nebudeme vědět, co se stalo. Nebudeme to moci porovnat s budoucími programy, nemůžeme to srovnávat se zahraničím. Prostě tápeme v mlze. A děje se to v Čechách u všech programů, úplně systematicky, v celém veřejném sektoru.“ 

Čtěte také

Už dlouho na tyto chyby podle něj ekonomové upozorňují. „Ale kdykoli něco připravujeme, tak zase tápeme. Neděláme to, že bychom se podívali na ty nejlepší scénáře, které přitom známe.“ 

Podobné postupy exekutivy pak vzbuzují jen rozčarování. „To jsou pak ty nálady, které vidíme ve společnosti na tom, že probublává populismus. Hledáme nějaké krátkozraké zkratky k řešením, které by nebyly, kdybychom věděli, co vůbec děláme.“ 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související