Mše v přírodě vtahují i lidi bez vyznání, shodují se kněz Vácha a sedlák Stehlík
„Mše svaté v přírodě, bohoslužby nebo stromové kaple – to je něco, co jsme kdysi dávno dělali instinktivně,“ říká katolický kněz Marek Orko Vácha v debatě Vertikály. „Je to až vodní vír, který do sebe natahuje lidi tím, že jde o dobrou věc – a to od protestantů, katolíků, lidí bez vyznání apod. a ti všichni se potkají pro dobrou věc na jednom místě,“ dodává.
Soukromý hospodář a bývalý šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík z Chodouně nedaleko Zdic na Berounsku přiznává, že jedno takové setkání u nich také zorganizovali.
Čtěte také
„A považuji ho za důležité jak pro komunitní život, který v obci probíhá, tak pro hospodáře, který obdělává tuto část krajiny, ale i pro nějakou návaznost na historii místa,“ uvažuje Stehlík.
Pustili se do přírodní mše a slavnosti, která měla vzpomínat na legendy spojené s kněžnou Ludmilou.
„U Tetína se totiž měli schovávat vrazi kněžny Ludmily, takže jsme tam vytvořili chrám v přírodě. Je to na krásném místě obklopeném lesy a loukami a krásným výhledem do krajiny Křivoklátských lesů. Tam jsme pořádali ekumenické setkání,“ popisuje sedlák.
„A ti co na této pouti byli, protože se tam jde dva kilometry pěšky, to hodnotili jako obrovský přínos i samotnému místu, které se dostalo na úplně jinou úroveň,“ dodává Stehlík.
A kněz Vácha přitaká: „Rád bych zdůraznil, že nejde jen o bohoslužby, ale jsou to často velmi konkrétní věci. Třeba spolek Větvení vysazuje jeden strom za každé dítě, které se v dané obci narodí. Je to skvělé, protože i intelektuálové z města najednou spolupracují s obcí.“
Stromové kaple?
„Využíváme k tomu období, kterému se říká Season of Creation, tedy Doba stvoření. Ta je od 1. září do 4. října, kdy má svátek patron ekologů sv. František z Assisi,“ říká kněz.
V přírodě lidé také budují takzvané stromové kaple. „Je to průnik lidské a Boží kreativity – pokud zastáváte názor, že umělec je inspirován a nemá to sám ze sebe. Taková kaple pak funguje silněji, víc,“ myslí si kněz.
„Vypadá to tak, že se na místě, na půdorysu kaple vysadí stromy – a pak musíte 20 nebo i 40 let počkat, než vyrostou a vytvoří opravdu kapli. Pak už stačí přidat jen improvizovaný oltář a můžete mít mši svatou v přírodě,“ dodává kněz Vácha.
Víc se dozvíte v debatě Vertikály, ptá se Eva Hůlková.
Související
-
Cisterciáci své kláštery stavěli vlastně na vodě. Jejich dědictví chráníme dodnes, říká lektorka
Člověk přetváří krajinu už po tisíciletí. Když zapátráte, dostanete se až do roku 1098, kdy Evropou putovali mniši cisterciáckého řádu, kteří nám tu nechali své dědictví.
-
„Snaha potlačit jakýkoliv vliv.“ Ukrajina zakazuje působení ruské pravoslavné církve
„Je to snaha o potlačení jakéhokoliv vlivu ruské církve. Ale celý proces je teprve na začátku,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus komentátor Libor Dvořák.
-
Skoro v každé církvi je někdo, komu říkám rasistická babička, myslí si spoluautor výzvy o Romech
„Není to tak, že by Rom přišel do křesťanského společenství, kde by vyhodili, ale dají mu najevo, že tam není žádoucí,“ vysvětluje jeden z iniciátorů výzvy Mikuláš Vymětal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
