Cisterciáci své kláštery stavěli vlastně na vodě. Jejich dědictví chráníme dodnes, říká lektorka
Člověk přetváří krajinu už po tisíciletí, také na ni má mimořádný vliv. Když trochu zapátráte, dostanete se až do roku 1098, kdy Evropou putovali mniši cisterciáckého řádu a zakládali nové kláštery. Nedávno dostala celá síť cisterciáckých klášterních krajin Cisterscapes – Cistercian Landscapes Connecting Europe prestižní Označení evropské dědictví (EHL). Jde o 17 klášterních krajin v 17 zemí, a to včetně té naší.
Čtěte také
„Základní věc, kterou mniši v krajině hledali, je voda. Když to zjednoduším – stavěli své kláštery na vodě. Ta pro ně byla důležitá jak z hlediska spirituality, ale i kvůli hospodářství. Cisterciáci byli výjimečný tím, že hospodařili na svých panstvích, opečovávali půdu po staletí. A to je to, co umožnilo utvářet krajinu – to je dědictví, které jsme v našem projektu hledali,“ říká v pořadu Vertikála Martina Schutová, lektorka muzea ve Žďáru n. Sázavou. Patří i mezi ty, kteří projekt na získání prestižního ocenění připravovala.
Historička umění Líza Faktorová doplňuje, jak se o naše kulturní dědictví dokážeme dnes postarat. „V mnoha ohledech na Cisterciácký řád navazujeme – ať jde o hospodaření v krajině, ale i v oblasti kulturního duchovního života.“
Čtěte také
„Klášter byl tedy zrušený během josefínských reforem roku 1784, ve Žďáře ale funguje farnost, která spravuje bývalou klášterní baziliku, baziliku Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše a také poutní kostel na Zelené hoře. Takže ta duchovní kulturní tradice je stále živá.“
„Samotný klášter, ze kterého se stal později zámek, spravuje rodina Kinských a ti pokračují v hospodaření lesním i rybniční,“ dodává historička umění.
Jak na duchovní rozměr našich předků navazují například pod hradem Lipnice na Vysočině? Nejen na tyto otázky uslyšíte odpovědi v debatě pořadu Vertikála, ptá se Naděžda Hávová.
V první části pořadu se od Adama Šindeláře dozvíte:
Dva kontinenty, čtyři země, téměř 40 tisíc kilometrů na cestě. To je nadcházející cesta papeže Františka – a vydá se na ni už v pondělí 2. září.
Soud v Hradci Králové se bude zabývat rehabilitací patera Toufara. Kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích bude mít možná nový oltář. Autorem návrhu je architekt Josef Pleskot.
Související
-
Maximální rychlost 30 kilometrů za hodinu a jednosměrné ulice chce Žďár nad Sázavou
Významné změny v dopravě ve městě plánuje radnice ve Žďáru nad Sázavou. V desítkách navrhuje omezení nejvyšší povolené rychlosti na 30 kilometrů za hodinu.
-
Žďár nad Sázavou: Pouť zatím bez kolotočů a bohoslužba pod širým nebem
Tradiční bohoslužby, které doprovázejí Svatojánskou pouť na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, se letos přesunuly pod širé nebe.
-
Znak města Žďár nad Sázavou patří k nejsložitějším v republice. Vznikal postupně
Znaky měst bývají většinou jednoduché, někdy jsou rozdělené napůl nebo na tři pole se srozumitelnými obrázky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
