Mořic Hruban – politik před říjnem 1918 i po něm. Sjednotil menší katolické strany v Československou stranu lidovou

26. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda senátu Mořic Hruban, prezident Tomáš Garrigue Masaryk, předseda vlády František Udržal a ministr veřejných prací Jan Dostálek na snímku z roku 1929

Zásadní událost, jakou byl vznik samostatného Československa, navozuje představu, jako by před 28. říjnem 1918 „nic“ nebylo. Najednou tu byl nový stát, v jeho čele nový prezident, od listopadu nové Revoluční národní shromáždění… Samé novinky.

Účinkuje: historik Michal Pehr
Připravil: David Hertl
Premiéra: 1. 11. 2018

Jenže česká politika existovala už několik staletí před rokem 1918 a řada českých politiků, aktivních do října 1918, plynule přešla do struktur nového státu.

Z právníka politikem

Je to i případ Mořice Hrubana (1862-1945), moravského katolického politika, který před rokem 1918 prokázal mimořádný talent pro věci veřejné: byl poslancem Říšské rady ve Vídni, poslancem Moravského zemského sněmu, v roce 1908 se dokonce uvažovalo o jeho jmenování ministrem pro české záležitosti na Moravě; nakonec zůstalo jen u funkce náměstka moravského zemského hejtmana, kterou vykonával do roku 1912.

Čtěte také

Hrubanova pozoruhodná politická kariéra souvisela s jeho původním povoláním: coby vystudovaný právník nastoupil do olomoucké advokátní kanceláře Jana Žáčka, významného politika Národní strany. Hruban vstoupil do stejné strany a orientoval se na spolupráci s řadou menších katolických politických stran.

Hruban byl vynikajícím řečníkem a strávil množství času tím, že procestoval téměř všechny obce ve svém volebním obvodu. Problémy svých voličů tedy znal velmi dobře.

Bez váhání pro republiku

V červenci 1918 se stal členem Národního výboru československého a v říjnu 1918 se jako člen české delegace zúčastnil jednání s československými exilovými politiky v Ženevě.

Čtěte také

„Strávil jsem s Benešem více než hodinu v důvěrném rozhovoru. Řekl jsem, že souhlasím se vším, co se podniká pro samostatnost státu. Netajil jsem se tím, že royalismus odpovídá hlubokým státoprávním tradicím českého národa a velké úctě, jíž se těší svatováclavská koruna. Beneš prozradil, že například v Anglii je hodně lidí, kteří si nepřáli naši úplnou samostatnost. Když ale převládl názor ve prospěch našeho osamostatnění, Anglii zajímá, budeme-li monarchií nebo republikou. Anglie by byla ochotna prezentovat nám krále, a to buď člena vládnoucí rodiny, nebo významného představitele vysoké šlechty z anglické katolické rodiny. Také Itálie je ochotna nabídnout nápadníka v osobě italského prince z královského dvora. Když se doktor Beneš zmínil o možnosti, že by v úvahu přicházel italský princ, byl jsem bez váhání pro republiku,“ zapsal si Hruban.

V nové republice se Hruban stal ministrem první vlády a od roku 1925 až do roku 1939 byl senátorem, řadu let předsedou nebo místopředsedou Senátu. Jeho zásluhou byly také spojeny menší katolické strany v Československou stranu lidovou.

Poslechněte si reprízu pořadu Davida Hertla.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související