Mladí lidé ukázali, že se ve volbách umí mobilizovat, naznačuje zakladatelka Youth, Speak Up! Soukupová

Soukupová se tak snaží dostat mladé do politiky, ale zakládat novou politickou stranu je úkol opravdu nelehký. Vytvářejí tak takzvaný bezpečný prostor pro vstup do politiky.

Mladí mají velkou nedůvěru v institut politických stran.

„Je to dobrá praxe, kterou jsme začali vykonávat v Poslanecké sněmovně v roce 2019, kdy jsme vytvořili čtyři pracovní skupiny na témata, která zajímají mladé. Je to ochrana životního prostředí, digitalizace, duševní zdraví a podpora začínajících vědců,“ popisuje.

Čtěte také

Strážci demokracie musí být politické strany, píšou američtí politologové z Harvardu ve své knize Jak umírá demokracie

Šlo o platformy otevřené pro každého mladého zájemce, ale i pro zástupce takzvaných mládežnických organizací parlamentních stran a pak i poslance nebo zástupce ministerstev. Mladých se zájmem o politiku tam ale byla „převaha“.  

„On je u mladých lidí problém v tom, jak vnímají politické strany – je u nich velká nedůvěra, což ukazuje několik statistik.“

Pro mladé lidi je podle ní těžký krok, „aby si našli politickou stranu, přišli na nějakou stranickou schůzi, sedli si tam a viděli, že jsou většinou u stolu nejmladší. A teď se stydí, jestli vlastně můžou, nebo nemůžou něco říct... Většinou je tam ta věková mezera poměrně široká,“ nastiňuje záměr iniciativy Youth, Speak Up!.

Jen čtyři mladí poslanci

Ve sněmovně jsou tak dnes čtyři poslanci, kteří jsou podle Soukupové velmi talentovaní.

Dřív platilo, že volí jen pět z deseti mladých, ale u skupiny nad 60 let volí sedm z deseti.

„Za ODS je to Jiří Havránek, za ANO Ondřej Babka, za STAN Barbora Urbanová a za Piráty Klára Kocmanová. Jsou to šikovní mladí lidé, kteří mají zajímavé agendy, které odpovídají i poptávce. U Babky je to sport a životní prostředí, u Havránka mě zaujala analýza kryptoměn. A Urbanová řeší společně s Kocmanovou velice důležité téma násilí na ženách,“ vyjmenovává.

Čtěte také

Velké myšlenky a politické strany se vyčerpaly. Teď vládne politika emocí a tekutý hněv, soudí Jacques Rupnik

Mladí lidé, kteří mají o politiku zájem, už podle Soukupové ukázali, že se dokážou mobilizovat a k volbám nakonec jít.

„Asi od roku 1996 dochází k postupnému poklesu volební účasti, který byl v roce 2017 zhruba 52 procent. My jsme s tímto číslem pracovali a říkali jsme mladým lidem: ‚Tak se podívejte, volí pět z deseti mladých, ale u skupiny nad 60 let volí sedm z deseti. Takže jestli si chcete nechat diktovat váš život touto skupinou, zůstaňte doma‘.“

„Tuto zprávu jsme pak komunikovali směrem TikToku, Instagramu a částečně i Facebooku a opravdu ve volbách do Poslanecké sněmovny kolovala těmito sítěmi tato docela jednoduchá message. A po tolika letech poklesu jsme se dostali na 63procentní volební účast.“

„Konečně tak došlo k nějakému poskoku v rámci volební účasti a mladí lidé se ukázali jako skupina, která se umí mobilizovat, když jim o něco jde, a umí s výsledkem zahýbat,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí.