Mladí Američané jsou radikální. Když ale nebudou v primárkách volit, „boomeři“ jim zas vyberou Bidena a Trumpa, říká amerikanista
Američanům začíná vadit, že jim vládnou starci. „Teď se to začalo řešit víc – ať už kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Joea Bidena, republikánského senátora Mitche McConnella, ale z druhé strany i demokratky a senátorky Dianne Feinsteinové. Ta také odmítá odstoupit,“ vyjmenovává amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
„Mluví se o tom i v souvislosti se soudci Nejvyššího soudu – teď se sice trochu omladil, ale někteří jsou ve funkci už velmi dlouho a také jsou poměrně staří,“ dodává v Osobnosti Plus.
Čtěte také
„Je to téma, které budou voliči řešit čím dál víc. Možná s ohledem na to, jak generace ,boomerů‘, mezi které tito politici patří, bude postupně odcházet a budou je nahrazovat mladší,“ naznačuje Pondělíček.
Statistický průměr věku všech amerických senátorů je vysoký, a to 64,3 let. „Někde jsem zachytil, že už se mluví o zavedení věkového limitu pro soudce Nejvyššího soudu nebo pro politiky. Z ústavního hlediska bude ale strašně obtížné něco takového prosadit. Proto si nemyslím, že by k tomu kdy došlo,“ říká s tím, že debata veřejnosti už ale začala a za problém to považuje čím dál víc Američanů.
Rozhodnou volby. Všechno
To, co se ve Spojených státech ale bude dál dít, záleží na prezidentských volbách 2024. „Je to paradoxní i tím, že si ten souboj většina Američanů nepřeje a dali by přednost jiným kandidátům, a to z obou stran.“
„A zatímco u Bidena je tou největší obavou jeho věk, u Donalda Trumpa je to vůbec schopnost dodržovat zákony,“ myslí si amerikanista.
Čtěte také
Hlavně mladí Američané tak mají problém svým politikům důvěřovat. „Ať už to je vysoká cena bydlení, kdy hodně mladých, především ze střední třídy, se systému dost odcizuje. A stejný problém je i u nás hlavně ve větších městech, nemluvě o některých státech americké unie.“
„Procento lidí, kteří se identifikují se systémem pracujícím v jejich prospěch, prostě klesá. Protože to, co ještě generace jejich rodičů považovala za naprosto normální, že si střední třída může dovolit hezký dům na předměstí a dvě auta, tak pro mladé už normální není.“
„Nejenže tam neroste životní úroveň – což byl dlouhou dobu příslib, na kterém stála i síla liberálně demokratického a tržně ekonomického uspořádání –, ale mají pocit, že si naopak žijí hůř než jejich rodiče.“
„To pak jde ruku v ruce s tím, že velká část politiků, kteří by je měli zastupovat, problémy mladých vůbec nechápe. A jde i o globální klimatické změny, což je pro mladé určitě větší téma, takže se ekonomická nespokojenost kombinuje i s obavami z budoucnosti.“
Čtěte také
I to jsou důvody, proč se ozývají hlasy k úplné změně celého demokratického systému.
„Mladší generace v Americe je asi teď ta nejradikálnější, co jsme za poslední snad století viděli. Určitě alespoň v ekonomických otázkách. Ale u společenských otázek to ještě nedosahuje intenzity z 60. let. Přestože ty debaty bývají občas vyhrocené,“ popisuje amerikanista.
Mladí jsou sice nespokojení, nejpočetnější voličskou kohortou je ale stále starší generace. „A pokud se mladá generace z větší části odmítá podílet na výběru kandidátů, tak jim je zas vyberou ti starší. Takže to zas bude souboj Bidena a Trumpa.“
S tím pak souvisí i „koroze“ liberálních hodnot. „Svůj počátek má ve třech důležitých momentech: první byly teroristické útoky 11. září 2001, které výrazně nahlodaly optimismus z 90. let a po skončení studené války. Všichni si mysleli, že se svět bude čím dál víc sbližovat, bude se zvyšovat počet liberálně demokratických zemí a svět bude otevřenější a spolupracovat.“
Čtěte také
„Druhá věc byla invaze do Iráku v roce 2003, kdy byla u mnoha mladých amerických voličů podryta důvěra v samotný systém. Třetí věcí je ekonomická krize z let 2008 až 2009. Studie, které jsem k tomu viděl, říkají, že zvlášť pro mladé Američany, kteří v té době nastupovali na pracovní trh, to znamenalo ekonomickou ztrátu, kterou nebyli schopni dosud dohnat. A tohle je i měřitelné,“ dodává.
Amerikanista se ale nedomnívá, že toto pnutí nakonec povede ke změně systému v USA. „Demokracie je do jisté míry systém, který je permanentně v krizi, na hraně. A když se podíváme na historické analogie: ve 20. a 30. letech nejen v Evropě, ale i v Americe posilovaly extremistické tendence, takže osobně očekávám, že se to nakonec vyřeší.“
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Amerika už není jednou společností. Je totiž rozklížená kulturně, říká amerikanista Anýž
Nebýt Spojených států, kdoví, jak by válka na Ukrajině teď vypadala. „Pro Američany je to boj proti Rusku, které už jednou porazili,“ vysvětluje amerikanista Daniel Anýž.
-
Amerikanista Pondělíček: Trump výrazně posunul hranice toho, co Američané snesou
Bývalý americký prezident Donald Trump dnes stane před soudem v New Yorku. Zažívá Amerika obvinění bývalého prezidenta poprvé? A jak se na kauzu dívá americká společnost?
-
Pod tlakem Trumpa by se názor republikánů na podporu Ukrajiny mohl proměnit, tvrdí amerikanista
Američané podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy berou obranu Ukrajiny velice vážně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
