Amerika už není jednou společností. Je totiž rozklížená kulturně, říká amerikanista Anýž
Nebýt Spojených států, kdoví, jak by válka na Ukrajině teď vypadala. „Pro Američany je to zvláštní téma: pro běžného občana, který nežije zahraniční politikou a který svou zemi vnímá jako samostatný kontinent chráněný dvěma oceány, je to boj ve vzdáleném zámoří. Je to pro ně boj proti Rusku, které už jednou porazili a tuto kapitolu měli odškrtnutou jako hotovou,“ vysvětluje publicita a amerikanista Daniel Anýž. V USA dlouho žil, profesně ji sleduje léta.
Pro Američany totiž Ruská federace nepředstavuje ani ekonomickou konkurenci. „Umí cucat ze země ropu a plyn, což už Spojené státy dělají líp, jen bohužel mají ty jaderné zbraně,“ doplňuje v Osobnosti Plus.
Čtěte také
„Zhruba až do roku 2007–2008, tedy období než Putin začal stahovat svoji železnou oponu například projevem na mnichovské konferenci, jim v jejich průzkumech veřejného mínění Rusko vycházelo jako země, o kterou se Američané už nemusejí starat. A to se teď pro generaci čtyřicátníků a mladších vrací, ale pro ty, kteří nezažili konec studené války a nevnímali Rusko negativně.“
„Teď jsou postaveni před volbu, jestli uvěřit, že na Ukrajině jde o zásadní věci, jako je demokracie a svoboda. Naštěstí v americkém národním étosu toto ještě má váhu, a proto to většina Američanů podporuje. Otázka je: Jak dlouho,“ naznačuje amerikanista Anýž.
Amerika v krizi?
Spojeným státům se v posledních dnech jen tak tak podařilo odvrátit státní bankrot. Také jsme četli, jak padly tři velké banky nebo že se exprezident a republikán Donald Trump zřejmě opět utká v prezidentských volbách s demokratem Joem Bidenem. To, co podle publicisty ale zemi nejvíc trápí, jsou nové kulturní války a rozdělení společnosti.
Čtěte také
Anýž se domnívá, že ekonomicky, technologicky a v oblasti vědy je USA stále na špici světa. Ale v pohledu na svět, tedy v té sociálně-kulturní části, si tak jistý už není.
„Protože Amerika už není jednou společností. Zatímco politicky se pozice sbližují – to znamená, že stejně utrácejí demokraté i republikáni nebo že rozdělení na klasickou pravici a levici a na malé a velké daně platí už jen teoreticky.“
Jako příklad svého tvrzení uvádí, že pokud přijde Trump, sníží daně korporacím, přijde Biden, zas je zvýší. „Horší je, že společnost je rozklížená kulturně a hledí na své hodnoty – na to, co dělá Američana Američanem – opravdu rozdílně.“
„Nedávno vyšel průzkum, který zkoumal, jakým hodnotám Američané přikládají význam. Snížil se význam náboženství, pracovní morálky a peněz. USA byla a je stále křesťanskou zemí s protestantskou pracovní morálkou, individuálním úspěchem, podle kterého: když si člověk sám pomůže, bude mu pomoženo. Toto má v sobě sklony preferovat pouze jednu část společnosti, a to bílou většinu,“ vysvětluje.
Čtěte také
A pokračuje: „A přezírat, že černoši měli a stále mají horší startovní podmínky. Proti tomu je teď druhý proud, který bílého muže obviňuje a zatěžuje ho hříchem z narození.“
„Navíc chce, aby to takto i většinová společnost chápala. To je ale pro mnoho lidí nepřijatelné, protože to nedokážou vnímat vnitřně. Respektive stejně, jako druhá část, která to tak opravdu vnitřně cítí. Něco v tom smyslu, že nastal čas, kdy má bílá většina něco vracet těm dřív potlačovaným,“ dodává s tím, že tyto spory Americe ubližují daleko nejvíc.
„Zatímco dřív ti lidé spolu nesouhlasili v politických rozdílech, ale necítili se jako nepřátelé a v nebezpečí pro budoucnost své země a svých dětí, tak teď to tak je.“
„Když se pak bavíte s jednou nebo s druhou stranou, je vidět opravdové nepřátelství. A vyplývá to opět i z průzkumů, podle kterých se rozevírají nůžky ve vzájemné důvěře a vůbec v tom, že je přece dobré, když budeme žít v jedné zemi,“ dodává.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka