Pro běžného Američana není konflikt na Ukrajině jeho válka, míní publicista Anýž

Rusko bylo podle něj pro USA zapomenutou zemí.

„Takový Barack Obama byl po George W. Bushovi už druhý prezident, který chtěl mít od Ruska klid a chtěl řešit Asii. Po něm to byl Donald Trump, který to řekl ještě důsledněji, protože jeho politika v kampani byla pouze Čína, a to samé Joe Biden. A ani jednomu z nich se to nepovedlo a Obama celé první volební období vycházel Putinovi vstříc,“ připomíná Anýž v pořadu Osobnost Plus.

Ukrajina není americká válka.
Daniel Anýž

„Řekněme si to upřímně – ani Ukrajina není americká válka. Američané, jsou ochotní přistoupit na tvrdé sankce – a myslím teď běžného Američana z průzkumů. Rozhodně nejsou ochotní poslat na Ukrajinu své vojáky.“

Není to jen o Putinovi

„Veřejné mínění je půl na půl i k tomu, zda se má posilovat přítomnost NATO na východním křídle členských zemí, to znamená Pobaltí a Polsko. Myslím, že nejen Američané, ale i my bohužel spoléháme na to, že by se to mohlo změnit, pokud dřív nebo později odejde Putin.“

Pro Američany je vlastně překvapivé, že se pořád musí o Evropu starat. Jako otec nebo starší bratr.
Daniel Anýž

Podle publicisty nás historie opakovaně přesvědčuje, že nejde pouze o konkrétní lídry. „Protože Rusko má ve svém systému, v tom, jak země funguje, nějak zakódováno, že dřív nebo později se ,z toho nahoře‘, z ,věrchušky‘ (z politické špičky) stane autoritářský režim.“

Čtěte také

Matěj Schneider: Bidenova nejtemnější hodinka

„Když to ještě rozšíříme – tedy, že Ukrajina není jejich válka –, tak pro Američany je vlastně překvapivé, že se pořád musí o Evropu starat. Jako otec nebo starší bratr. Oni by si už opravdu potřebovali řešit své problémy, své národní zájmy v Asii. Pro ně je konkurentem budoucích dekád Čína, nemělo to být Rusko,“ míní Anýž.

Dodává, že ani tento konflikt nebude ono historické ponaučení, podle kterého Rusko, jeho vliv na nejbližší, ale i širší okolí, nelze podceňovat. Naopak Evropa se podle publicisty konečně poučila.

„To, co jsme viděli za posledních pár dní, jako například radikální změnu postoje Německa, na tom je vidět, že nám Putin připravil šokovou terapii. Nepovedlo se to třem americkým prezidentům – od měkkého tlaku Bushe a Obamy až po velmi důrazný postoj ze strany Trumpa –, abychom navýšili výdaje, tak to se během týdne povedlo Putinovi. Evropa si tuto lekci bude pamatovat hodně dlouho.“

Americké sankce?

Evropská unie ale hlavně Spojené státy teď zavedly na ruský režim velké ekonomické sankce.

„Nejdřív jsem byl docela nemile překvapen, když po Putinově pondělním projevu (21. února) Biden druhý den uvalil sankce jen na dvě ruské banky. Protože dopředu říkal, že jestli se toto stane, že to budou sankce, u kterých začneme a zůstaneme vysoko. A že to nebude salámová metoda, kdy jsme po roce 2014 přikládali sankční režim, takže úterní reakce byla pro mě zklamáním.“

Na Ukrajinu nevstoupí noha amerického vojáka, proto nechtějí uzavřít vzdušný prostor.
Daniel Anýž

„Ale už ve čtvrtek, když jsme sledovali, co Putin opravdu podniká a že jde o regulérní válku i proti civilistům, tak už přišly sankce pro vlastně celý bankovní sektor, teď je to i ruská centrální banka. To znamená, že Putin si těch svých našetřených 600 miliard dolarů může dát do lednice.“

Čtěte také

Europoslankyně Charanzová: Je důležité vyslat politický signál, že Evropa otvírá Ukrajině dveře

Zatím to vypadá, že na Ukrajinu nevstoupí noha amerického vojáka a USA nechtějí ani uzavřít vzdušný prostor.

„To je ta červená čára, včetně toho, že se nezapojí do žádných akcí. Proto ani nemohou vyhovět žádosti Ukrajinců o vyhlášení bezletové zóny, což by znamenalo, že by americké stíhačky nebo naše Gripeny hlídaly, aby do vzdušného prostoru Ukrajiny nevletěly ruské MiGy. To by už opravdu byl konflikt mezi NATO a Ruskem.“

„Jinak ale to, co také úplně obrátilo situaci, je vůle velkých dodávek zbraní, o které si Ukrajinci řeknou. Raketový štít zatím odmítli poskytnout Američané i Izraelci – tyto systémy vyžadují výcvik, a to by znamenalo být přímo na místě, tedy zase potenciální konflikt.“

Čtěte také

Strašení jadernými zbraněmi je součástí taktiky. Jejich použití považuji za krajně nepravděpodobné, uklidňuje politolog Kratochvíl

Podle publicisty se svět ve vztahu k Rusku vrací zpět o 20 let.

„Pro nás, pro Evropany, je to mnohem zásadnější a palčivější. Pro Ameriku se to změní jedině v tom, že si bude muset prezident a Kongres obhajovat vyšší rozpočty, a to nejen bezpečnostní, ale dejme tomu i takovou zájmovou účast v Evropě.“

Když Putin nepoužije jaderné zbraně a zůstane to u konvenčního konfliktu, ve kterém asi Ukrajina hodně utrpí, tak to pro běžného Američana pořád nic neznamená.

„Pro ně je to téma důležité tím, že chtějí mít bezpečno v Evropě a že vědí, že v těch spojitých nádobách transatlantické bezpečnosti by na to doplatili také. Ale jejich pohled se nezmění, ne tak zásadně jako Evropané,“ uzavírá Daniel Anýž.   

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.