Miloš Vystrčil: Buď budeme držet své principy a hodnoty, anebo počítat groše

12. červen 2020

Největší audioportál na českém internetu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil | Foto: Daniel Černovský, CNC/Profimedia

Poslechněte si celý Výrok týdne s Renatou Kropáčkovou

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) pojede na Tchaj-wan někdy mezi 30. srpnem a 5. září. Šéf horní komory se tak rozhodl i přes varování čínského velvyslance.

Misi v doprovodu podnikatelů chystal už Vystrčilův zesnulý předchůdce Jaroslav Kubera z ODS.

Česko se podle Vystrčila nesmí nechat zastrašit, nesmí si nechat zasahovat do své suverenity nebo se stát čínským lokajem. I kdyby to mělo mít dopad na česko-čínské obchodní vztahy.

Během debaty o mé cestě na Tchaj-wan se vlastně ukázalo, že se nám sem do České republiky vrací hodnotový střet, který jsme v roce 1989 vítězně vybojovali. Střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme. Suverenita, nezávislost, vláda práva, svoboda, demokracie s něčím, co jsem nazval počítáním grošů. Buď budeme držet své principy a hodnoty, anebo budeme počítat groše. Pokud pojedu na Tchaj-wan, tak se přikláním k tomu, abychom dodržovali své hodnoty a principy.
Miloš Vystrčil

Čtěte také

Po jeho oznámení se začaly ozývat hlasy, podle kterých šéf Senátu ale cestou sleduje třeba posílení volebních šancí ODS. Jak je to s ODS, groši a hodnotami?

Je odkaz Václava Havla ještě natolik silný, že na něj uslyší i čeští voliči, nebo ne? Riskuje Vystrčil čínské ekonomické sankce? Jak se vlastně k Číně choval Havel, známý svým setkáváním s dalajlámou?

Výrok týdne analyzují filozof, signatář Charty 77, bývalý předseda ODA Daniel Kroupa a sinolog Filip Jirouš ze sinopsis.cz. Ptá se Renata Kropáčková.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.