Rok 68 na vlnách: Milan Weiner, muž, který se poučil ze svého komunismu
Zdánlivě nenápadný muž, který výrazně formoval naši rozhlasovou žurnalistiku 60. let.
Čtěte také
Milan Weiner se narodil 29. března 1924 v Praze. Z gymnázia byl vyloučen v roce 1940, a to z rasových důvodů, protože pocházel z českožidovské rodiny. Poté krátce pracoval nejprve jako prodavač v obchodě s gramofonovými deskami a pak jako poslíček pražské Židovské náboženské obce.
Od roku 1942 byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a Buchenwaldu (mimo jiné se spisovatelem Arnoštem Lustigem). V dubnu 1945 uprchl (na českém „sudetském“ území) z pochodu smrti, ale po udání byl znovu zatčen a vězněn až do konce války.
Novinářská cesta do rozhlasu
Po válce absolvoval novinářský kurz při ministerstvu informací, kde pak také – jako redaktor – krátce pracoval. V letech 1946 až 1948 absolvoval čtyři semestry na Vysoké škole politické. Na počátku února 1948 se stal redaktorem Rudého práva. Následující rok vydal propagandistickou brožuru Československo uctívá památku Jiřího Dimitrova.
V únoru 1950 nastupuje jako redaktor ČTK, v roce 1951 odjíždí na rok do Pekingu jako dopisovatel Rudého práva a České tiskové kanceláře. V tomto období vydal tři další propagandistické knižní tituly: Lidová Čína, Vítězství čínského rolníka a Čína procitla: Zápisy z cest nové Číně. V roce 1952 byl kvůli svému židovskému původu z Pekingu odvolán.
Čtěte také
V letech 1952 až 1963 pracoval jako tiskový referent a vedoucí tiskový referent v různých institucích (Československo-sovětský institut ČSAV, ministerstvo potravinářského průmyslu, Ústřední správa nákupu zemědělských výrobků).
Od 16. září 1963 zastával funkci vedoucího redaktora zahraniční rubriky v Redakci zpravodajství Československého rozhlasu. Pod jeho vedením se zde postupně uvolnila cenzura, redakce měla k dispozici více zahraničních novin a časopisů, častěji se vyjíždělo do zahraničí. Prosadil pořad komentovaných zahraničních zpráv Svět dnes večer, a také – ve své době velmi populární – Písničky s telefonem.
Milan Weiner řídil ve své redakci devět redaktorů zahraniční rubriky a sedm zahraničních zpravodajů; spadali pod něj lidé jako Jan Petránek, Karel Kyncl, Karel Jezdinský, Čestmír Suchý, Jiří Dienstbier, Věra Šťovíčková nebo Luboš Dobrovský.
Čtěte také
Vzpomínky bývalých spolupracovníků jsou dodnes jednoznačně pozitivní – Věra Šťovíčková: „Věděl, co chce. Respektoval individuality, ale redakci vedl on. Uměl svůj záměr vysvětlit. Uměl nás získat pro svou představu a do třetice uměl všechno zorganizovat.“
A Luboš Dobrovský: „Vládla jakási zvláštní svoboda, jistota, že co napíšete, samozřejmě s jistou opatrností a autocenzurou, se odvysílá. Ovšem stále je potřeba mít na paměti, že to byla doba, kdy každý drobný krůček směřující k uvolnění cenzury jsme považovali za něco víc, než čím ve skutečnosti byl.“
V roce 1965 obdržel Milan Weiner čestné uznání ke Dni tisku, rozhlasu a televize.
Čtěte také
Na počátku roku 1968 odvysílal řadu svých zásadních a na tehdejší dobu velmi odvážných rozhlasových komentářů k aktuálním vnitropolitickým událostem, ale od léta 1968 ležel v nemocnici se zákeřnou chorobou – zemřel 25. února 1969 v Praze; ve stejný den se v Praze upálil na protest proti okupaci Československa student Jan Zajíc.
Nedlouho po Weinerově smrti byla „jeho“ zahraniční redakce Československého rozhlasu označena za centrum kontrarevoluce v rozhlasu; problémy s uplatněním měly v letech normalizace i jeho manželka a děti. V roce 2009 obdržel in memoriam Novinářskou cenu Karla Kyncla.
V pořadu uslyšíte rozhlasové komentáře Milana Weinera, vzpomínky jeho bývalých spolupracovníků i ukázku z jeho rané žurnalistické tvorby.
Celý pořad v rámci cyklu Rok 68 na vlnách poslouchejte zde:
Související
-
Dobrovský a Dienstbier: Novináři roku 1968 a pak i významní politici
Luboš Dobrovský a Jiří Dienstbier, dva významní rozhlasoví publicisté roku 1968. Jejich osudy přiblíží pořady z cyklu Rok 68 na vlnách.
-
Srpen 1968 radikálně změnil osudy dokonce tří ředitelů Československého rozhlasu
Karel Hoffmann, Miloš Marko a Zdeněk Hejzlar – tři muži propojení s Československým rozhlasem a 21. srpen 1968.
-
Rok 68 na vlnách: Sláva Volný šel jako jediný s mikrofonem do ulic
Většina redaktorů rozhlasu už v ranních hodinách 21. srpna 1968 přicházela do rozhlasu. Původní program byl zrušen, vysílala se pouze hlavní zpráva dne přerušovaná hudbou.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.