Zahraniční zpravodajka Věra Šťovíčková byla „poster girl“ socialismu, říká autorka nové knihy o rozhlasu a politice
Skotská historička Rosamund Johnston v rozhovoru pro pořad Ex libris vysvětluje, jaký byl ve 40. až 60. letech vztah rozhlasových redaktorů, posluchačů a politiků. Také proč magnetofonový pásek přinesl revoluci a čím to, že rakouský rozhlas měl i své české posluchače.
Johnston působí na Vídeňské univerzitě v Centru pro výzkum dějin transformací (RECET).
Rosamund Johnston (narozena 1984)
Je historička a novinářka, žijící mezi Rakouskem a Českem. Zabývá se dějinami střední
Evropy s důrazem na socialistické Československo. Působí na Vídeňské univerzitě v Research center for the history of transformations (v Centru pro výzkum dějin transformací). V březnu 2024 jí ve Stanford University Press vyšla kniha Red tape. Radio and politics in czechoslovakia, 1945-1969.
V roce 2019 vydala spolu s Lenkou Kabrhelovou v nakladatelství Host knihu rozhovorů s americkými intelektuály Havel v americe. V současnosti s kolegy z fakulty Sociálních věd Univerzity Karlovy pracuje na mezinárodním grantovém projektu Linking Arms: Central Europe´s Weapons Sector, 1954-1994.
Její nová publikace vyšla v angličtině ve vydavatelství Stanfordské univerzity letos v březnu. A jak v rozhovoru upozorňuje, název Red tape se do češtiny překládá jen velmi těžko. „Chtěla jsem jím poukázat na rozhlas i politiku, což jsou dva pilíře mé knihy,“ přiznává.
„Novináři byli strašně důležití pro vytváření jazyka, kterým se vyjadřoval vztah k socialismu. Politici pak tento jazyk často přejímali,“ myslí si Johnston.
Rozhlasoví pracovníci pro československý stát zároveň představovali důležité reprezentanty socialismu v zahraničí. Zpravodajka v Africe Věra Šťovíčková, která v srpnu 1968 patřila k výrazným tvářím svobodného rozhlasového vysílání a na začátku normalizace byla donucena z rozhlasu odejít, se v 60. letech stala symbolem socialistické ženy – holky z plakátu, která může dělat to samé co muži. I když – jak sama později přiznávala – realita byla značně odlišná.
Revoluce „doby páskové“
Na konci 40. a začátku 50. let se naplno rozvinulo nahrávání na magnetofonový pásek.
„Red tape“ se dá přeložit jako červený nebo ještě lépe rudý pásek s odkazem na základní materiál, na který se v rozhlase v období komunismu natáčelo. Zároveň ale v sobě název v angličtině nese i druhý význam – odkazuje i k byrokracii, k nějakému nelidskému, politickému systému.
Tehdy se rozšířilo užívání střihu a důraz se během stalinismu kladl nejen na politicky nezávadné znění příspěvků, ale i na jejich dokonalé zvukové provedení. Z tohoto estetického pohledu se sobě v něčem podobaly i tak odlišné rozhlasové žánry, jako byly cestopisy Hanzelky a Zikmunda a vykonstruované politické procesy.
„Magnetofony byly během 50. let velmi vzácné a drahé, a tak je Hanzelka a Zikmund moc nepoužívali,“ vysvětluje Rosamund Johnston.
„Jejich cestopisy byly inscenovány ve studiu profesionálními herci, aby zněly co nejlíp.“ A podobně tomu bylo i při vytváření nahrávek z procesu s Rudolfem Slánským. „Nemělo to znít jako soudní místnost se špatnou akustikou, ale jako rozhlasové studio.“
Rakouský rozhlas v éteru
Neméně zajímavý je také fenomén poslechu rakouského rozhlasu na československém území. Johnston při svém výzkumu narazila na analýzy Rádia Svobodná Evropa (RSE) z dob socialismu, které upozorňovaly, že rakouský rozhlas bývá někdy v Československu poslouchanější než RSE.
„Mediální historici často posluchače vnímají velmi nacionálně,“ myslí si Johnston. „Předpokládají, že lidé hledají média ve své mateřštině. Ale analýzy RSE nám ukazují, že tomu tak v době studené války nebylo.“
Co ji přimělo studovat historii rozhlasu? Na jakých pramenech svůj výzkum postavila? A proč si pro svůj nový projekt zvolila téma československých zbraní? Pusťte si celý rozhovor s Rosamund Johnston v přehrávači v úvodu článku, v aplikaci mujRozhlas nebo dalších podcastových aplikacích.
Křest nové knihy Red tape proběhne 14. května od 17:30 v Radiocafé na Vinohradské 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
