Migrantky pracující v českých domácnostech bývají často vykořisťovány

16. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy domácí úklid, čistící prostředky

Nechají vlastní děti doma a vydají se stovky kilometrů za prací. V Česku pak Ukrajinky a Filipínky uklízejí v domácnostech, nebo se starají o děti.

Výzkum CERGE a Univerzity Karlovy mezi čtyřmi stovkami žen cizinek poprvé zmapoval, za jakých podmínek tady pracují. A odhalil, že často není o co stát. Rodiny, které si je najímají, je prý mnohdy vykořisťují. Ženy pracují načerno, nemají dovolenou ani osobní volno. Migrantky se navíc bojí ozvat, aby nepřišly o práci.

Mladý muž křičí na uklízečku z Východu, když nemůže najít na stole to, co hledá. Žena vezme tužku a papír a příklady mu během chvilky spočítá. Bez mrknutí se pak vrací k mytí oken. Spot Sdružení pro integraci a migraci upozorňuje na podmínky, za jakých cizinky pracují v českých domácnostech.

Neplnění smluv, neproplácení přesčasů, práce načerno a nedostatek soukromí provází zaměstnání některých hospodyň a chův, které do Česka přijíždějí nejčastěji z Ukrajiny. O práci mají zájem také Filipínky, Moldavanky nebo ženy ze střední Asie.

Podle Magdy Faltové, ředitelky Sdružení pro integraci a migraci, které se na výzkumu podílelo, pracuje načerno více než polovina žen v domácnosti, 33 procent má živnostenský list, dvacet procent pracovní smlouvu.

Na vyžadování přesčasů si stěžovala každá třetí žena, 30 procent také uvedlo, že nemají nijak stanovenou pracovní dobu a prostě pracují, dokud je potřeba. Přesčasy nejsou propláceny u 23 procent respondentek.

Cizinky jsou ochotné ke kompromisům, protože živí svou rodinu a děti v mateřské zemi. Ženy jsou velmi opatrné a o medializaci většinou nestojí. Modelové příběhy toho, co v Česku zažívají, tak zveřejnilo Sdružení aspoň na internetu.

Z dalších problémů ženy ve výzkumu upozorňovaly hlavně na kulturní odlišnost - to bylo 23 procent žen a také na jazykovou bariéru. Čtrnáct procent migrantek také uvedlo, že měly problém vyjednat si se svým zaměstnavatelem dovolenou, aby například mohly jet za svou rodinou.

Práce v domácnosti většinou rodiny ani nepovažují za opravdové zaměstnání, říká sociální antropoložka Petra Ezzeddin z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Navíc je minimum cizinek, které porušování práv nahlásí, což situaci komplikuje, dodává ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD.

Michaela Marksová

Ministryně chce proto znovu zvážit schválení některých mezinárodních smluv. Neziskové organizace bojují za to, aby Česko ratifikovalo Úmluvu o pracovnicích v cizích domácnostech. Státy se tím zaváží, že dodržují základní pracovní standardy. Hospodyně nebo chůvy si většinou najímají bohatší rodiny ve větších městech.

Nejčastěji pracují cizinky ve Středočeském kraji a Praze. Ukrajinky, většinou vdané nebo rozvedené ženy, jezdí do Česka za výdělkem, svobodné Filipínky pak za zkušeností. Výzkum také ukázal, že osmdesát procent migrantek si vybralo Českou republiku proto, že už tady měly příbuzné nebo známé. Česká republika tak následuje - a pomalu dohání - západní Evropu.

Zajímavé také je, že Češky se do tohoto řetězce i aktivně samy zapojují - tak jako u nás se o seniory starají Ukrajinky, do Rakouska takto za prací míří plno tuzemských žen. Průměrný věk migrantky - pracovnice v domácnosti je u nás 36 let.

Největší poptávka je u nás hlavně po úklidových službách - ty vykonává téměř 80 procent žen, 43 procent hlídá děti. Češi preferují spíše menší zásah do soukromí - a nechat si od někoho uklidit nebo vyžehlit je méně osobní než například péče o dítě.

Neziskové organizace se snaží cizinky co nejvíce informovat o jejich právech a povinnostech, pokud chtějí pracovat v českých domácnostech. Osvětové kampani se věnuje například Člověk v tísni, který se na výzkumu také podílel.

V loňském roce spustily neziskové organizace také kampaň, kdy představovaly fiktivní pracovní agenturu Cizinky na úklid, která měla vyprovokovat širší společenskou diskusi nad tímto, dosud málo viditelným fenoménem.

Byla postavena na reálných zkušenostech migrantek a nabízela výslovně to, co se jinak odehrává nebo může odehrávat ve skutečných domácnostech - a to i v těch českých. Během loňského podzimu, zhruba tří týdnů, navštívilo webové stránky agentury více než 21 000 lidí a zaregistrovalo se 164 zájemců o pracovnici do jejich domácnosti. Osvěta měla velký mediální ohlas.

autoři: pbe , sch
Spustit audio