Migrace: Konec krize? Teď máme pouze taktickou přestávku, řekl v rámci debaty Plusu Jiří Weigl
V posledních dvou letech jsou podle dat OSN počty příchozích do Evropy nižší než v roce 2014, kdy migrační krize propukla naplno. Je integrace imigrantů úspěšná? Jak změnila a mění Evropu? Otázky veřejné debaty Plusu z Hradce Králové, které položil Michael Rozsypal.
Podle ředitele Institutu Václava Klause Jiřího Weigla Evropská unie v migrační krizi rozhodně neuspěla a dnes máme „jen taktickou přestávku. Protože pokračovat v přístupu k migrační politice z roku 2015 by bylo naprosto smrtící,“ řekl v rámci veřejné debaty.
S Weiglem svým způsobem souhlasí spisovatelka Radka Denemarková, když říká, že „východoevropské země migrační krizi nezvládly. Použili jsme ji jako virtuální důvod k tomu, abychom dali šanci populistům. Něco, co znamená morální povinnost, jsme posunuli do politiky a ekonomie.“
Pánek: EU to zvládla
Opačný pohled má ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. „Evropská unie migraci zvládla. Velkou roli hrál faktor pašeráckých sítí, protože každý uprchlík znamenal pro převaděče tisíce dolarů. Byznys se výrazně podařilo rozbít. Pomoc na místě by měla fungovat v Iráku v Afghánistánu a v Sýrii,“ tvrdí.
Podle Pánka jsme nebyli schopni přijmout ani dva tisíce migrantů „a mohli jsme se z toho zbláznit.“ Naši politici, včetně těch nejvyšších, kteří nás tehdy měli uklidnit, místo toho strašili a tvrdili, že se nově příchozích musíme bát.
Pánek se domnívá, že hlavním motorem další, budoucí migrace budou klimatické změny. „Evropa má řídit ekonomickou migraci, nemá být otevřená všem a vždycky. Doufejme, že se jí podaří zpomalit."
Špicar: EU je hybrid
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar Unii nepovažuje za dokončený projekt, spíš za zvláštní hybrid. „Migrační krize byla ukázkou toho, že když měla EU fungovat společně, tak nefungovala,“ myslí si.
„Důležité je, abychom byli schopni rozlišovat mezi individuální a masovou migrací. To je fenomén, který vytvořil krizi – masový přesun lidí, kteří si nesou svůj způsob života a chtějí v něm pokračovat za jiných materiálních podmínek,“ uzavřel diskusi Jiří Weigl.
Hosty veřejné debaty byli:
spisovatelka Radka Denemarková,
ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek,
ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl,
viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar
Robert Stojanov z Mendelovy univerzity v Brně.
Potřebuje evropská ekonomika imigranty? Co bude do budoucna hlavní faktor ovlivňující migraci? Odpovědi uslyšíte v záznamu veřejné debaty Plusu. Ptal se Michael Rozsypal.
Související
-
Václav Klaus je nejvýznamnější osobností polistopadového období, říká Jiří Weigl
Ekonom Jiří Weigl spolupracuje s bývalým prezidentem Václavem Klausem více než 30 let. „Jsem přesvědčený, že je nejvýznamnější osobností polistopadového období,“ říká.
-
Češi jsou po zkušenosti s komunismem stále málo přirozeně sebevědomí, myslí si Šimon Pánek
Šimon Pánek stojí od roku 1992 v čele humanitární organizace Člověk v tísni a dlouhodobě má vhled do mezinárodních vztahů a zahraniční politiky...
-
Potřebujeme citlivé muže i ženy, říká Radka Denemarková
Knihou roku 2019 jsou Hodiny z olova Radky Denemarkové, zvítězila v cenách Magnesia Litera. Připomeňte si její rozhovor z ledna letošního roku. Moderuje Barbora Tachecí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.