Mezi deportovanými Ukrajinci bude Rusko hledat ty, které demonstrativně odsoudí, předpovídá historička Kolenovská
Jaký cíl sledují Rusové hromadnými deportacemi Ukrajinců na území Ruské federace? A jací Rusové opouštějí vlastní zemi ve stínu války na Ukrajině? „Jsou tři cíle: Jeden je symbolický, protože Rusko do války vstupovalo s argumentací, že jde zachraňovat Rusy, kteří žijí na Ukrajině,“ vysvětluje historička Daniela Kolenovská v pořadu Osobnost Plus.
Co sleduje Rusko deportaci Ukrajinců na své území? Hostem Osobnosti Plus je historička Daniela Kolenovská (repríza)
Badatelka z Institutu mezinárodních studií na Fakultně sociálních věd Univerzity Karlovy dál tvrdí, že Rusové potřebují ty, kteří se zapojí do ekonomiky.
„Třetí cíl je propagandistický, protože je zkrátka potřeba i mezi těmi uprchlíky či deportovanými najít lidi, které bude možné označit za fašisty nebo extrémisty. A pak je odsoudit.“
Čtěte také
Šance na to, že by se deportovaní Ukrajinci vrátili do rodné země, podle historičky hodně záleží na tom, kde konkrétně jsou.
„Historie gulagů, kterou známe ze Sovětského svazu 20. a 30. let mluví o tom, že pokud odvezete lidi do izolované oblasti, ze které nevedou cesty, tak je možnost utéci minimální.“
„Ale myslím si, že ruská hranice, především ta východní, není neprostupně střežena. Už dlouho se mluví o tom, že tam lidé ilegálně těží suroviny – například zlato – a pak ho prodávají Číně, což ruský stát není schopen zastavit. Takže se dá uvažovat i o tom, že podobný obchod bude možný i s lidmi.“
Když historička uvažuje dál, tvrdí, že se deportovaní Ukrajinci také nemusejí chtít vrátit do spálené rodné země vůbec.
Rusko opouští elita
Z Ruska utíkají ale i samotní Rusové. „Je to vrstva, se kterou mám asi nejvíc kontaktů. Zemi opouští akademická elita, herci, komici, ,youtubeři‘, tedy ti, kteří jsou zvyklí uvažovat o věcech kriticky – teď zjistili, že už to nejde.“
Historička to považuje za jednu možných státních strategií.
„Když je necháte odejít, zbyde vám jen loajální obyvatelstvo. Myslím, že to jeden ze záměrů režimu, protože těmto lidem není nijak zvlášť bráněno v odchodu.“
„Pokud zůstanou, jsou často zatýkáni, dostávají se na seznamy ,cizích agentů‘, které jsou tam teď každý pátek veřejně čteny. Stále platí, že Rusové ve městech jsou velmi kontrolováni, kdežto lidé na venkově nezajímají nikoho,“ popisuje vztah Putinova režimu k obyvatelstvu historička Daniela Kolenovská.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu (repríza).
Související
-
Rusko genocidu Ukrajinců připravuje, nebo už provádí, vyzývá k mezinárodnímu šetření senátor Fischer
Měli by se čeští poslanci připojit k těm parlamentům světa, které odsuzují ruské počínání na Ukrajině jako genocidu? Debatují senátor P. Fischer a poslanec V. Balaš.
-
Genocida hladem – sovětské prostředky ke zlomení Ukrajiny
Ukrajina je v posledních měsících opět těžce zkoušenou zemí. Úrodné roviny východní Evropy nájezdníky lákají stále. Lidské utrpení se tam vrací příliš často.
-
Žalovat Rusko kvůli výrokům o genocidě je od Ukrajiny taktické, hodnotí expert na mezinárodní právo
Ukrajina podala na Ruskou federaci žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Rusko uvedlo, že Ukrajina páchá na východě svého území genocidu ruského obyvatelstva.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.