Mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance? Ano a mělo se to stát už dřív, míní poslanec Kolář. Jsem pro stálé udržování nějakého diplomatického kontaktu, říká exministr Svoboda
Poslanecká sněmovna označila režim v Rusku za teroristický. V usnesení odsuzuje hlavně rozsáhlé útoky na civilisty nebo energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Nastal čas, aby Česko vyhostilo ruského velvyslance?
„Ano. A mělo se to stát už dřív,“ míní poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Myslím si, že ne. Jsem zastáncem toho, že se má stále udržovat nějaký diplomatický kontakt,“ reaguje ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Svoboda připomíná, že kromě Ukrajiny mají velvyslance v Moskvě všechny unijní státy, tedy nejbližší spojenci Česka. Je to podle něj důležité pro zajištění běžného chodu.
Čtěte také
„A u argumentu, že nemáme mít tyto styky s někým, kdo představuje teroristický režim, tak mohu poukázat na to, že Spojené státy uzavřely smlouvu s Tálibánem, který tehdy měly na seznamu teroristických organizací. A uzavřely s ním dvě smlouvy o odchodu z Afghánistánu,“ připomíná bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda KDU-ČSL.
„To, co provádí Rusko, je teroristická činnost na území Ukrajiny. Protože používá násilí ke změně politického uspořádání nejenom Ukrajiny, ale i geopoliticky chce změnu. To ale neznamená, že ztratím jakýkoliv kontakt,“ dodává.
Kdybych byl ministr zahraničí, stáhl bych našeho velvyslance z Ruska na konzultace a nechal bych označit ruského velvyslance za personu non grata.
Ondřej Kolář
Podle Koláře by Česko mělo diplomatické vztahy s Ruskou federací ponížit na nejnižší možnou úroveň, tedy konzulární, aby nepřišlo o možnost se nějakým způsobem v Rusku udržet a pomáhat například našim občanům nebo firmám, které tam ještě zůstaly.
„Kdybych byl ministr zahraničí, stáhl bych našeho velvyslance z Ruska na konzultace, nechal bych označit ruského velvyslance za personu non grata a postupoval bych těmito kroky. Protože si neumím představit, co se teď vlastně bude dít. Sněmovna přijala usnesení, kde označila ruský režim za teroristický, a teď bych očekával, že se stane řada dalších kroků, včetně rušení smluv,“ naznačuje místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a taky zastupitel Prahy 6.
Naši diplomaté v Rusku mají šanci – třeba i omezenou – mluvit s nějakými ruskými opozičníky, získávat vlastní informace.
Cyril Svoboda
„Rusko je víc než Putin a jednoho dne Putin nebude prezidentem. Zkrátka Rusko bude a udělat takové kroky, že zrušíme všechny smlouvy, které jsme s ním uzavřeli, by byla chyba. To znamená, že to budeme za pět let celé vyjednávat znovu, protože je to otázka času,“ reaguje Svoboda.
Unijní ambasáda
Podle Koláře Česko také promarnilo unikátní příležitost, kdy se v rámci předsednictví alespoň mělo pokusit přesvědčit ostatní unijní státy, aby zavřely zastupitelské úřady v Rusku a nechaly se zastupovat pouze unijní ambasádou.
EU by tím dala jasně najevo, že takový přístup není ochotná akceptovat a bude jednat pouze z evropské úrovně.
Ondřej Kolář
„EU má svoji diplomatickou službu, má svoje ambasády s diplomaty v řadách zemí světa včetně Ruska. Byl by to velmi jasný signál Ruské federaci, protože z úst jejích představitelů jsme ještě před válkou i po samotné invazi na Ukrajinu slyšeli, že s Unií nehodlají o ničem jednat. Takže EU by tím dala jasně najevo, že takový přístup není ochotná akceptovat a bude jednat pouze z evropské úrovně,“ naznačuje.
Udělat tento krok by podle Svobody byla chyba. Pochopil by to, kdyby mělo být stažení velvyslance projevem politiky České republiky nebo Evropské unie.
Evropská unie je společenství, které čítá něco kolem 500 milionů lidí. Co by to bylo za úřad, jak by to měl zvládnout?
Cyril Svoboda
„Ale o postoji naší země, Polska, pobaltských zemí, ale také Evropské unie nikdo nepochybuje. Takže teď už tam diplomaté stejně nevedou politické rozhovory, ale zajišťují diplomatickou službu včetně konzulární. A také naši diplomaté v Rusku mají šanci – třeba i omezenou – mluvit s nějakými ruskými opozičníky, získávat vlastní informace,“ naznačuje.
Čtěte také
Podle Svobody by také nemohl jeden úřad zastat diplomatickou práci v Rusku mimo jiné i pro rozsah země. Připomíná, že jde o běžné záležitosti, včetně například konzulárních, otázek víz a podobně.
„Evropská unie je společenství, které čítá něco kolem 500 milionů lidí. Co by to bylo za úřad, jak by to měl zvládnout? Aby jeden úřad hájil zájmy 27 členských států, se mi zdá jako velké sousto,“ soudí.
Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Ruští středoškoláci se budou učit rozebírat zbraně, říká redaktorka Milenkovičová
„Vojenská výchova má být přípravou na přežití války, přírodních katastrof nebo k výkonu vojenské služby,“ popisuje Ivana Milenkovičová ze zahraniční redakce.
-
Rusko mobilizuje a chystá se až na jarní ofenzivu. Ukrajinci by měli udržet Bachmut a Soledar
Válka na Ukrajině v zimě zpomalí, ale jaro by mohlo být rozhodující. Zima přitom kdysi ve válkách Rusku pomáhala.
-
Vypukl boj o sesazení Putina? Nahradit by ho chtěli Prigožin a Kadyrov, uvažuje komentátor Dvořák
„Vlivný ruský oligarcha Jevgenij Prigožin je v tandemu s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem, hlavním kritikem ruské generality,“ vysvětluje Libor Dvořák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.