Mayová poslancům hrozí tvrdým brexitem, labouristé ji přes něj chtějí sesadit, popisuje analytik

14. prosinec 2018

Šéfové vlád Evropské unie se na summitu v Bruselu do noci radili, jak pomoci britské premiérce s ratifikací dohody o brexitu v parlamentu. Theresa Mayová usiluje o garance ohledně tzv. irské pojistky, které jí ale unijní lídři odmítli dát, pouze premiérku ujistili, že má jít jen o dočasné opatření. Podle textu dohody ovšem může platit neomezeně dlouho.

Podle náměstka ministra zahraničí Aleše Chmelaře (ČSSD) britská strana požadovala závaznou deklaraci, aby záruka Irsku nebyla trvalá: „Ve výstupové dohodě se to diskutovalo dva roky – poslední měsíce velice intenzivně – a teď v podstatě premiérka Mayová přichází s tím, že se spletla, respektive že pro vyjednanou dohodu nedokázala získat podporu.“

(Záruky) jí dát nemůžeme, protože to by bylo v rozporu s tím, co si přeje Irsko.
Aleš Chmelař

Část poslanců britské Konzervativní strany se obává, že by pojistka mohla Spojené království uvěznit v celní unii s EU a země by se tak musela nadále řídit pravidly, která po brexitu už nemůže ovlivňovat.

Filip Nerad: Mayová politicky přežila. Zatím

Theresa Mayová

Britská premiérka žije. Myšleno politicky, samozřejmě. Pokus o sesazení vlastními poslanci ustála, i když její pozice je nadále velmi otřesená.

Podle analytika Českého rozhlasu Filipa Nerada je irská pojistka hlavním problematickým bodem celé dohody. „Britové nechápou, proč tam ta pojistka má být. Ale z evropské strany zní, že to má být až ta poslední možnost, ke které by se sáhlo, pokud se obě strany nedohodnou,“ vysvětluje.

Politolog Bořivoj Hnízdo doplňuje, že zastánci tvrdého brexitu nepředkládají alternativní řešení. Tvrdou hranici v Irsku si ale nikdo neumí představit: „Obě části ostrova jsou tak propojené, že si to žádný politik nemůže dovolit narušit,“ soudí.

Hnízdo poznamenává, že situace, kdy by Severní Irsko de facto zůstalo v Evropské unii, by pro Spojené království naopak mohla být výhoda. „Už to existuje. Normanské ostrovy také nejsou v Evropské unii, ale jsou v celní unii. Severní Irsko by mohlo být mostem mezi Unií a anglofonním světem, nikdo to ale nechce slyšet,“ dodává.

Irská pojistka

Záložní řešení pro irskou hranici, které by při absenci jiného řešení fakticky udrželo britské Severní Irsko v evropské celní unii. Má zajistit neexistenci pevné hranice na irském ostrově a také integritu unijního trhu.

Labouristé chtějí volby

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že Velká Británie si musí nejprve sama říci, co vlastně chce. Zatím se prý jen stále ptá, co chce Evropská unie.

V britském parlamentu, který bude dohodu o brexitu schvalovat, je několik skupin, z nichž každá chce něco jiného. Většina poslanců se shodne jen na tom, že nechce brexit bez dohody. „Na britské politické scéně není mainstreamový názor, ke kterému by se přikláněla většina,“ přibližuje Nerad.

Labouristé a Jeremy Corbyn chtějí předčasné volby a tuto dohodu mají jako páku, jak Theresu Mayovou sesadit. Budoucnost země je pro ně až na druhém místě.
Filip Nerad

Premiérka Mayová podle něj kalkuluje s hrozbou tvrdého brexitu, aby poslance přesvědčila o nutnosti hlasovat pro dohodu. Nasvědčuje tomu prý i odklad hlasování na nejzazší možný termín v lednu.

„Chce postrašit odpůrce dohody a možná i veřejnost – a skrze ni rebelující poslance. Britská vláda a centrální banka v posledních týdnech vydala katastrofické vize, k čemu může dojít ohledně dopadů na ekonomiku,“ doplňuje Nerad.

Libra oslabuje

Podle spolupracovníka Českého rozhlasu v Londýně Jana Jůna začíná být britská veřejnost „velmi unavená a rozladěná až naštvaná tím, že se brexit neustále protahuje a jak zle to po něm bude vypadat.“

Firmy a banky prý už začínají odcházet na kontinent, většina amerických nebo japonských firem totiž šla do Británie jako do anglicky mluvícího předmostí Evropské unie.

Jan Jůn: Jak nyní dál s brexitem, zní opět ze všech stran

Theresa Mayová

Ano, je to tak. Britská premiérka Mayová si ve středečním večerním hlasování poslanců konzervativní strany zabezpečila poměrem 200 ku 117 hlasům nejméně další rok ve funkci vůdkyně a možná i premiérky.

„V oblasti Newcastlu, kde většina hlasovala pro brexit, jsou dvě velikánské japonské automobilky, které už naznačily, že po brexitu odejdou. Vykopali si svůj vlastní hrobeček, co se týče nezaměstnanosti,“ dodává.

Ekonom Jan Bureš podotýká, že jednání o brexitu dosud na britské hospodářství dopadalo jen mírně: „Vidíme poklesy podnikatelských nálad, ale ne nějak drastické. V Evropě je navíc otázka, jestli to je jen v důsledku brexitu.“

Také britské akciové a dluhopisové trhy podle hlavního ekonoma Patria Finance nestrádají, více se to prý projevuje na britské libře, která se dostává pod tlak. Její slábnutí ale britským podnikatelům pomáhá.

Hosty speciálu byli:
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Viktor Daněk, zpravodaj v Londýně
Bořivoj Hnízdo, politolog z Metropolitní univerzity v Praze
Aleš Chmelař, náměstek pro řízení evropské sekce ministerstva zahraničí
Jan Jůn, spolupracovník Českého rozhlasu v Londýně
Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu

 

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související