Maturita nemá být síto. Přicházíme tak o talenty, říká autor výzkumu o neúspěšných studentech
75 600 prvomaturantů v těchto dnech čeká ústní část maturitní zkoušky. Přibližně 2 000 z nich ale opakovaně zkoušku nesloží. S hosty Reparátu mluvíme o tom, jak zásadní je neúspěch pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. O fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti neúspěšní, říká Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů.
„Když se povede první opravný termín, neznamená to velkou překážku – student může nastoupit na vysokoškolské studium nebo najít práci. Pokud ale nezvládne opravu v prvním termínu, typicky v srpnu, tak potom se ocitá v jakémsi mezidobí, kdy už není žákem školy, ale musí se starat o svou obživu a další životní úkoly. Zůstat rok bezprizorní a bez podpory se ukazuje jako velmi obtížný úkol,“ upozorňuje Novotný.
Maturita neověřuje kompetence k učení ani talenty
„Škola vůči neúspěšným maturantům závazek nemá. Myslím, že by měla poskytovat poradenskou podporu nebo službu na opakované pokusy a podporovat lidi, aby měli chuť se znovu k maturitě vrátit,“ říká expert. „Chybí uvědomění role maturity v dalším životě. Vědomí významu složení maturitní zkoušky pomáhá, ale zároveň to na ně vytváří tlak.“
Nakolik odráží maturita to, co žáci a studenti doopravdy umí? Jakou má maturita hodnotu na trhu práce? Poslechněte si celou epizodu podcastu Reparát.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
