Matěj Schneider: Obě americké strany se tváří, že jejich výhra spasí USA

Jednak kvůli tomu, že by Joe Biden mohl podobně jako Hillary Clintonová vyhrát většinu hlasů, ale kvůli specifickému americkému přepočtu podle států stejně prohrát volby. Jednak ve vzduchu visí otázka, co se stane, když jedna nebo druhá strana prohraje jen těsně.

Čtěte také

Matěj Schneider: Republikáni se na sjezdu snažili ukázat Trumpovu vlídnou tvář

Ani Donald Trump, ani Biden situaci nepomáhají tím, jak vedou kampaň. Pro obě strany je totiž hlavním volebním tématem hrůzostrašnost té druhé. Pokud byste měli věřit Trumpovi, žijete v představě, že po případné výhře Joea Bidena se Spojené státy zvrhnou v něco mezi komunistickou diktaturou a anarchií. Opětovné vítězství Trumpa by pak v očích mnoha demokratů znamenalo bezmála konec americké republiky.

Proti Trumpově narativu jde jednoduše namítnout už jen to, že Biden má za sebou dlouhou historii volání po zpřísňování trestního práva. V 80. letech se dokonce v této sféře navážel za nedostatečnou tvrdost i do Ronalda Reagana a stěžejní – a dnes hojně kritizovaná jako příliš přísná – reforma trestního práva z roku 1994 prošla z velké části kvůli Bidenovým snahám. Po boku mu pak jako viceprezidentská kandidátka stojí Kamala Harrisová, která má za sebou kariéru drsné prokurátorky. Moc anarchistické duo to není.

Otázky života a smrti

Čtěte také

Jiří Pehe: Bitevní linie americké volební kampaně jsou narýsovány

Přes veškeré Trumpovy přešlapy a natahování svých ústavních pravomocí se po roce 2016, kdy měla podle demokratů jeho výhra přinést zkázu Spojených států, stejná obava recykluje trochu hůře. Stejně tak špatně se kampani demokratů věří, že kdyby se jen Spojené státy zbavily Trumpa v Bílém domě, všechno by se postupně začalo dávat tak nějak samovolně do pořádku.

Opačná, republikánská varianta – totiž, že když se Američané vyvarují omylu zvolení Bidena, budou na nejlepší cestě ke světlým zítřkům – zní uprostřed nezvládnuté pandemie koronaviru a největších rasových nepokojů během několika dekád dost absurdně.

Čím víc pozornosti navíc obě strany věnují vykreslování voleb jako otázky života a smrti, tím více se z jejich kampaní vytrácí reálné problémy, které Spojené státy sužují. A že je těch problémů dost. Spojené státy se stále potýkají s deindustrializaci, čím dál tím větší financializací ekonomiky a s tím spojenou koncentrací moci a korporatizaci. Nejsou to přitom problémy, které by se nějak abstraktně vznášely nad životy Američanů, ale velmi konkrétně a brutálně do nich zasahují.

Čtěte také

Lucie Priknerová: Republikáni na předvolebním sjezdu oprašují Trumpa před bojem

Jedním z jejich výhonků je opiátová krize, která si každoročně žádá desetitisíce životů. O problémech veteránů – včetně toho, že se jich každý den více než 20 v USA pokusí spáchat sebevraždu – se hodně mluví, ale méně se s nimi dělá. O čem se nemluví už skoro vůbec, je, že mezi americkými farmáři je míra sebevražd více než dvojnásobná než u veteránů: život si pokusí vzít asi 90 zemědělců z každých 100 tisíc. Trumpovy čínské tarify i přes drobné a špatně cílené kompenzace rozhodně bezútěšné situaci zemědělců nepomohly.

Pro velkou část země se americký sen v průběhu posledních dekád opravdu proměnil v americkou noční můru a ani jedna ze stran nenabízí jasnou cestu, jak z ní ven a místo toho obě jen straší. „Člověk si může jenom představovat, kde jsme dnes mohli být, kdyby si hlavní proud jak u Demokratů, tak u Republikánů přiznal, že Trump je výsledkem jejich špatné vlády, nikoliv příčinou jejich problémů,“ zasnil se před několika dny na Twitteru profesor politologie Patrick Deneen. Moc víc než snít teď nezbývá, protože obě strany se stále jen ujišťují o vlastních kvalitách.

Autor je publicista