Jiří Pehe: Bitevní linie americké volební kampaně jsou narýsovány

Nemalou roli v tom budou přitom hrát osobnostní charakteristiky a politická minulost obou nominovaných prezidentských kandidátů — Joe Bidena za demokraty a Donalda Trumpa za republikány.

Čtěte také

Lucie Priknerová: Republikáni na předvolebním sjezdu oprašují Trumpa před bojem

Demokraté na svém sjezdu zdůrazňovali zejména právě to, co mnozí považují za patologické rysy Trumpovy osobnosti — od narcismu přes nedostatek empatie, až po rasistické sklony.

Varovali, že další čtyři roky Trumpova prezidentství by mohly nenávratně poškodit americkou demokracii. Bývalý prezident Barrack Obama zas řekl, že Trump nikdy nedorostl do velikosti a důležitosti úřadu, kterým je americké prezidentství. A že se mu to, bohužel kvůli jeho osobnostním charakteristikám, podařit ani nemůže.

V rovině politických témat demokraté samozřejmě věnovali velkou pozornost nezvládnuté pandemii koronaviru. K tomu Trump výrazně přispěl svým podceňováním epidemie i neochotou naslouchat expertům. Skutečnost, že se kvůli pandemii rekordně propadla americká ekonomika, Bidenovi samozřejmě hraje do karet. Kritika mířila i na Trumpovo zavírání očí nad rasisticky motivovanými útoky a policejním násilím vůči Afroameričanům.

Biden jako loutka v rukou radikální levice?

Biden ve svém projevu zdůraznil potřebu americkou společnost vyvést ze současné polarizace a vrátit americké prezidentství blíže k politickému středu.

Potvrdil to i výběrem viceprezidentské kandidátky, senátorky Kamaly Harrisové, která představovala mezi zvažovanými kandidátkami právě spíše politický střed než radiální levici. Přestože ji republikáni okamžitě (za údajný radikalismus) kritizovali. Výběr ženy s indickými a černošskými kořeny také kalkuluje s měnící se demografickou situací v USA, ve které jsou běloši už jen menšinou.

Čtěte také

Matěj Schneider: Demokraté více pošilhávají po umírněných republikánech než po vlastním levém křídle

Republikánský sjezd ukázal, že hlavními zbraněmi Trumpa v předvolební kampani bude poukazování na porušování práva během nepokojů, které vypukly po policejní vraždě Afroameričana George Floyda.

Trump i další řečníci na sjezdu slibovali obnovení pořádku ale i obranu předměstí velkoměst proti údajným snahám demokratů tyto bašty bílých Američanů zničit s pomocí tolerantní politiky k menšinám. Ale i k lidem demonstrujícím po smrti Floyda nebo i kritikou policie. Trump, který ve volebních preferencích zaostává za Bidenem jak celostátně, tak v rozhodujících státech, potřebuje, aby se k němu vrátily zejména bílé ženy z předměstí, které ho volily většinově v roce 2016.

Pandemii koronaviru se republikáni rozhodli pojednat jako víceméně vyřešený problém. Někteří řečníci o ní mluvili dokonce v minulém čase. A slibovali rychlý návrat k ekonomickému růstu.

Čtěte také

Matěj Schneider: Biden může jenom čekat a doufat. Jestli to takhle půjde dál, spadne mu Bílý dům do klína

Trumpova administrativa prý možná udělala některé chyby, ale celkově pandemii údajně dostala pod kontrolu. Zda tato strategie alespoň částečně uspěje, bude ovšem hodně záležet na dalším vývoji. Počty nakažených se konečně začaly sice snižovat, ale experti varují, že může přijít druhá vlna.

Dalším bodem ve strategii republikánů je tvrzení, že Biden je pouhou loutkou v rukou radikální levice, která prý ovládla Demokratickou stranu. Tuto strategii bude ovšem těžké Američanům většinově prodat, protože Biden si počíná důsledně jako středový kandidát, jehož dokonce podpořila i řada umírněných republikánů.

Jeho zvolení může paradoxně zmařit právě levice v Demokratické straně, která se bude muset rozhodnout, zda Bidena nakonec podpoří z taktických důvodů. Anebo naopak nepodpoří, protože je podle ní představitelem příliš umírněných názorů.

Jiří Pehe|foto:Luboš Vedral

Jisté je, že volby se mohou zvrhnout v chaos. Trump si evidentně v podobě opakovaných prohlášení, že Biden může vyhrát, jen pokud výsledky voleb budou zfalšovány, a to prý především kvůli masivnímu využití korespondenčního hlasování, připravuje půdu, aby výsledky voleb zpochybnil, prohraje-li. Listopad tohoto roku se tak může stát skutečným testem americké demokracie.

Autor působí na New York University Prague