Matěj Schneider: Joe Biden bezprecedentně podpořil odborářské snahy v Alabamě

22. březen 2021
Americký prezident Joe Biden

Joe Biden už je za půlkou bájné stovky dní, během kterých většina nastupujících prezidentů stihne udělat největší změny. On i ostatní demokraté zdůrazňují především nový masivní ekonomický koronavirový balík, který mimo jiné poskytuje velké části Američanů další várku bezpodmínečných šeků, podobně jako loni na konci jara.

K jinému neobvyklému kroku se Biden odhodlal na začátku března. Ve videu podpořil snahy založit odbory ze strany zaměstnanců jednoho střediska Amazonu v Alabamě.

Čtěte také

Necelých šest tisíc zaměstnanců v alabamském městě Bessemer bude o založení odborů hlasovat na konci měsíce. „Nesmí docházet k žádnému zastrašování, vyvíjení nátlaku, k žádnému vyhrožování, k žádné protiodborářské propagandě. Žádný nadřízený by neměl konfrontovat své zaměstnance ohledně jejich odborářských preferencí,“ říká Biden rezolutně ve videu.

V posledních 40 letech síla odborů ve Spojených státech prudce klesla. Nestalo se to nijak samovolně. Jako bod zlomu jde naprosto jednoznačně stávka leteckých dispečerů v prvním roce úřadování Ronalda Reagana. Když Reagan nechal vyhodit více než 11 tisíc stávkujících dispečerů, byl to jasný signál, který nastartoval novou éru. Prohra podkopla americkému odborářskému hnutí nohy a vzpamatovávat se z toho začíná až v posledních letech. Na začátku 80. let byla asi pětina Američanů zaměstnaných v soukromém sektoru členem odborů. Postupně toto číslo spadlo na asi jen 6 procent.

Podporuji pracující

Aktuální alabamské snahy jsou o to signifikantnější, že se odehrávají právě na americkém jihu. Historicky vzato tu odboráři nikdy neslavili velké úspěchy. Poslední zásadní prohrou tu pro odboráře byl předloňský nezdar v založení svazu v továrně Volkswagenu v sousedním Tennessee. Za nejvýraznější dosavadní zlom jde považovat vlna učitelských stávek před několika lety. Američtí učitelé z celé řady států si v ní vymohli lepší pracovní podmínky. Jeden ze států, kde byly výraznější stávky, byla i jižanská Oklahoma. Přece jen se ale v tehdejším případě jednalo o učitele, tedy o zaměstnance ve veřejném sektoru.

Čtěte také

Doteď si ve Spojených státech zaměstnanci Amazonu neodhlasovali žádné odbory. Právě Amazon je svými agresivními snahami zabránit vzniku odborů ve svých skladech nechvalně proslulý. Ve státě New York firmu žaluje vrchní prokurátorka Letitia Jamesová za loňský vyhazov zaměstnance Chrise Smallse, který se pokoušel organizovat svoje kolegy kvůli dle něj nedostatečným koronavirovým opatřením.

V minulosti různá média popsala snahy Amazonu rozbíjet odborářskou aktivitu za pomocí soukromé agentury Pinkerton, jejíž jméno je takřka synonymem pro brutální potlačování odborů ve Spojených státech. Podle jiných zpráv Amazon také ve snaze zabránit založení odborů technologicky monitoroval své zaměstnance, aby zabránil jejich fyzickému srocování.

Biden ale není zdaleka jediným politikem, který snahy zaměstnanců Amazonu podpořil. Názory mění i někteří republikáni, jejichž strana je historicky vzato spojena spíše se snahami odbory rozbíjet. Někteří republikáni se ale začínají od reaganovských kořenů odvracet.

„V konfliktu mezi pracujícími Američany a firmou, jejíž vedení se rozhodlo vést kulturní válku s hodnotami pracující třídy, je pro mě snadné vybrat si stranu – podporuji pracující,“ napsal například v nedávném komentáři pro USA Today floridský senátor Marco Rubio.

Matěj Schneider

„Ani Franklin Delano Roosevelt nikdy napřímo neřekl pracujícím, ať podporují konkrétní odbory,“ řekl o Bidenově videu pro Washington Post profesor Erik Loomis, zaměřující se na odborářskou historii. Stejně tak jako v počátku své vlády Reagan vydal jasný signál, že odborům zvoní hrana, může teď Bidenova podpora značit opak. Ale i jestli konkrétní hlasování v Alabamě nedopadne pro odboráře příznivě, vlna narůstající podpory nikam nezmizí.

Autor je publicista

Spustit audio