Matěj Schneider: Bidenova neuvážená slova jen umocňují pocit, že nemá vše pod kontrolou
Americký prezident Joe Biden si během své evropské návštěvy trochu zavařil, a to hned dvakrát. Nejdříve, když mluvil s americkými jednotkami v Polsku, neobratně naznačil, že by za chvíli mohly být nasazeny na Ukrajině. „Uvidíte to sami, až tam budete,“ řekl Biden, když mluvil o hrdinství Ukrajinců.
Zaměstnanci Bílého domu ve Washingtonu pak rychle museli vysvětlovat médiím, že prezident opravdu nenaznačuje, že by Spojené státy chtěly nasadit armádu na Ukrajině.
Podobná situace se opakovala ve větším během Bidenova proslovu ve Varšavě.
Čtěte také
„Proboha, tento muž přece nemůže zůstat u moci,“ řekl v závěru projevu o Putinovi. Výrok vyvolal nadšení i rozpaky, ale ani tento nevydržel. Během pár minut opět Bidenovi podřízení ve Washingtonu ujišťovali média, že změna režimu v Rusku opravdu není oficiální stanovisko současné administrativy.
Po návratu do Spojených států pak během tiskové konference Bidena zpovídal reportér Fox News Peter Doocy. „Neobáváte se, že ostatní světoví vůdci začnou pochybovat o tom, že Amerika je zpátky, když některé z vašich velkých výroků jsou pak zpětně zmírňovány?“ tázal se Doocy. „Co je zmírňováno?“ ptal se Biden. „Jenom během posledních několika dnů to znělo, že říkáte, že americké jednotky míří na Ukrajinu, znělo to, jako že říkáte, že je možné, že USA použijí chemické zbraně, a také to znělo, že voláte po změně režimu v Rusku,“ odvětil Doocy. „Žádný z těch tří příkladů se nestal,“ zapřel Biden. Člověk měl tak trochu pocit, že nekouká na tiskovku Joea Bidena, ale na Donalda Trumpa.
Strategická nejednoznačnost
Abych byl k Bidenovi spravedlivý, musím říct, že druhý příklad reportéra Fox News považuji za přehnaný. Doocy mluvil o několik dní starší výměně Bidena s novináři v Bruselu, kde prezident odmítl říct, jak přesně by Spojené státy zareagovaly, kdyby Rusko nasadilo chemické zbraně na Ukrajině. Biden velmi zřejmě mluvil o tom, že by Spojené státy zvolily proporčně adekvátní odpověď na použití chemických zbraní, nikoliv že by na ně odpověděly vlastním nasazením chemických zbraní.
Čtěte také
Druhé dva příklady ale jsou velmi problematické, ať už to ve skutečnosti bylo jakkoliv. Jestli Biden opravdu naznačuje potenciální nasazení amerických vojsk na Ukrajině a oficiální politiku změny režimu v Rusku, jednak není úplně šťastné, že tak závažné kroky oznamuje tak nejasně. Další problém je politický, jelikož průzkum za průzkumem naznačuje, že americká veřejnost takto radikální kroky rozhodně nepodporuje, jakkoliv některým evropským uším mohou znít potenciálně lákavě.
Druhý problém je s tím, co oba incidenty naznačují o chodu Bidenova Bílého domu. Jestli se americký prezident nechal ve svých proslovech trochu unést – to se teď zdá být nejpravděpodobnější variantou –, je jedna věc a u takto závažných výroků problematická sama o sobě.
Co ale vypovídá o důvěře, kterou mají Bidenovi podřízení ve svého prezidenta, když se cítí být povoláni k tomu, aby opakovaně bezprostředně po jeho proslovech uváděli na pravou míru, co vlastně Biden myslel? A nejde jen o důvěru podřízených, ale i o to, kdo je ve skutečnosti zodpovědný za směřování americké zahraniční politiky – je to prezident, nebo jeho poradci v Bílém domě?
Zastánci Bidena mohou mít tendence oba případy vykládat jako snahu vytvořit tlak na Kreml a atmosféru takzvané „strategické nejednoznačnosti“. Ale tak to reálně nepůsobí. Bidena dlouhé dekády provází reputace někoho, kdo se při proslovech nechává unést. Tyto incidenty tak nevyvolávají dojem promyšlené nejednoznačnosti, ale chaosu v Bílém domě, otázky o tom, jestli má Biden skutečně moc pevně v rukou a opravdu ví, co dělá.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
