Martin Fendrych: V Česku máme 12,4 tisíc firem s 40procentním ruským vlastnictvím, nejvíc v Unii
Loni v prosinci přijala Evropská unie 12. balíček sankcí směřovaných na Rusko. Stejně jako u předcházejícího balíčku, bylo cílem především eliminovat riziko obcházení sankcí EU. A některá opatření měla také zpřísňující, přitvrzující charakter.
Čtěte také
Jeden z bodů 12. balíčku – jak ho zveřejnil český Finanční analytický úřad – zavedl nová pravidla pro unijní úvěrové a finanční instituce. Ty musejí od letošního července podávat zprávy o převodech financí mimo Unii subjekty usazenými v EU, nebo specifickými subjekty usazenými v Rusku.
Server The Capitals uvádí, že kupříkladu banky jsou povinny úřadům hlásit všechny převody z Unie do třetích zemí, pokud přesáhnou 100 tisíc eur (2,5 milionu korun), a pokud je provádějí společnosti, ve kterých ruské právnické nebo fyzické osoby drží víc než 40 procent kapitálu.
Týká se to všech typů převodů, které provádějí zmíněné společnosti s ruským vlastníkem a které opouštějí jurisdikci členských států.
Jen 40 procent
Až dosud panovala představa, že sankcionovaná osoba firmu kontroluje tehdy, pokud ovládá víc než polovinu jejího kapitálu. Nově ale stačí, aby vlastnila jen 40 procent. Podobné pravidlo platí ve Spojených státech, kde ho zavedl Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí.
Čtěte také
Přísnější pravidla, která zavedl 12. sankční balíček, si vynutil fakt, že chtivost a hamižnost firem je obrovská. Je jim lhostejné, co se na Ukrajině děje, a stejně se snaží sankce obcházet. Bohužel se jim to daří a ruskou válku podporují.
Pozoruhodnou roli v tom hraje Česká republika. V celé Evropské unii letos v červenci působilo asi 45 tisíc firem, ve kterých měli více než 40procentní podíl přímo či nepřímo ruské společnosti, nebo lidé s dvojím občanstvím.
A teď zbystřeme pozornost: 12,4 tisíc jich bylo zaregistrováno v ČR, víc než čtvrtina a nejvíc ze všech zemí sedmadvacítky. Za námi zůstalo Bulharsko – 9,5 tisíc, Německo – 4,2 tisíc, Lotyšsko – 3,3 tisíc atd. Napsal to polský deník Rzeczpospolita, který vychází z údajů ratingové agentury Moody’s.
Česká „doba zemanovská“
Často se píše o tom, že nejvíce proruskou politiku dělalo i po anexi Krymu Německo. Ukazuje se, že u nás měly ráj nejen ruské tajné služby – viz třeba výbuch ve Vrběticích, který zorganizovala ruská tajná vojenská služba GRU –, ale i nejrůznější firmy napojené na Rusko.
Čtěte také
Byla to „doba zemanovská“, doba, kdy prezident Zeman otevíral Putinovi náruč a Rusové se u nás logicky cítili bezpečně a sebejistě.
I tak je ale číslo 12,4 tisíc firem se 40procentní ruskou účastí na tak malou zemi ohromující.
Ukazuje se jeden zvláštní paradox: Současná česká vláda stojí jasně a bez pochyb na straně napadené Ukrajiny. To je to, co je vidět na povrchu. A pak je to, co není vidět, to dole.
Navrch huj, dole fuj. Zároveň se ukazuje, jak důležitá je role Evropské unie. Stále hledá cesty, jak agresivní Rusko oslabit, hledá je i proti tisícům firem u nás usazeným.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
