Marek Rabij: Život na míru. Oblečení má hodnotu etikety, kterou k němu přišijí
Polovina až tři čtvrtiny oblečení ve vaší skříni pravděpodobně pochází z Bangladéše, další z Číny a záleží jen na tom, u jakých značek nakupujete. Tedy pokud ovšem už dávno netušíte, jaká je cena „fast fashion“, tedy rychlé módy, a nenakupujete tu takzvanou pomalou. Pro všechny, kdo netuší, je tady kniha polského reportéra a novináře Marka Rabije Život na míru. Nabízí realistický, a přitom nikterak lítostivý nebo plačtivý pohled na bangladéšský textilní průmysl.
V Bangladéši najdete přibližně 4,5 tisíc oděvních továren, z nichž naprostá většina je přímo v hlavním městě Dháce nebo jejím okolí. Tyto továrny zaměstnávají okolo 20 milionů lidí, kteří často nedosáhnou ani na minimální mzdu, která se v roce 2019 pohybovala okolo 98 dolarů měsíčně, tedy zhruba 2 200 korun.
Špatně placená a namáhavá práce stojí dělníky nejen veškerý čas, ale často také zdraví a někdy dokonce jejich životy.
Téma bezpečnostních podmínek v bangladéšských oděvních továrnách se stalo popudem pro napsání této knihy – v roce 2013 byl totiž celý svět svědkem neštěstí v Rana Plaza, kdy došlo ke zřícení pětiposchoďové továrny, při kterém přišlo o život minimálně 1 200 lidí.
O rok dřív v továrně Tazreen Fashion zase vypukl obrovský požár – zahynulo 117 lidí a dalších 200 bylo vážně zraněno.
Důvod? Neustále se zvyšující tlak na efektivitu výroby – to znamená co nejkratší čas zhotovení oblečení za co nejnižší cenu.
Přitom většina západních značek, které si v Bangladéši oblečení objednávají si je pracovních podmínek v továrnách dobře vědoma. A pokud ne, začne se po každé takové tragédii hovořit o společenské odpovědnosti a zavedou se patřičná opatření, která jim mají zabránit.
V praxi však nic z toho nemá téměř žádný efekt. Všem v tomto oděvním „potravním“ řetězci, od velkých společností, přes tzv. buying houses až po samotné majitele továren jde o jedinou věc: Co největší zisk. Jak říká sám autor, Bangladéš je zkrátka zemí ušitou přesně na míru očekáváním a potřebám globálního módního průmyslu.
Jsme toho součástí
Život na míru je skvělé, a zároveň nepříjemné čtení. Marek Rabij v něm přirozeně zachytil bezvýchodnost celé situace. Situace, které jsme my, zákazníci, součástí, a zároveň tak trochu mimo hru – ať totiž uděláme, co uděláme, nikdy to není ideální řešení.
Jediné, co můžeme, je zamyslet se nad tím, zda skutečně potřebujeme další kus nového oblečení, i když nám skříně praskají ve švech.
Zamyslet se, jaké jsou dopady naší spotřeby, a nečinit tak jen na oko. Nejde totiž o to, abychom ukázali, jak jsme morálně uvědomělí. Jde o životy skutečných lidí.
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny, a to od 24. července 2022.
Související
-
Impérium
Autor naprosto detailně popisuje velikost ruského impéria. Dává zde dohromady historické a politické souvislosti.
-
Mezi dvěma Kimy. Jak Nina Špitálníková studovala v Severní Koreji
Koreanistka Nina Špitálníková se rozhodla poznat jednu z nejtužších diktatur na světě zblízka.
-
Jiří Padevět: Dotek Anthropoidu. Atentát na Heydricha v nečekaných souvislostech
Kniha Dotek Anthropoidu Jiřího Padevěta je spíše koláží dobových zpráv, vyhlášek, hlášení gestapa a tajných depeší odboje než převyprávěním všeobecně známého příběhu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
