Marek Hudema: Máme se bát Ruska?
Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.
První je, že se Rusko spokojí s částečným územním ziskem na Ukrajině a že prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, co chce a nechce, lze brát doslova. Dosavadní vývoj ukazuje pravý opak. Kreml své cíle mění podle situace.
Čtěte také
Navíc před invazí v roce 2022 nesměřovaly ruské požadavky jen k Ukrajině, ale i k Evropě. Moskva fakticky požadovala návrat NATO do stavu před rokem 1997 a ruské právo veta nad osudem východní Evropy. To není znak mírumilovné velmoci, ale impéria, které usiluje o svoji sféru vlivu.
Druhý mylný předpoklad počítá s tím, že Rusko by neútočilo či nevydíralo jen jeden evropský stát, ale čelilo všem. Evropské země mají přece smlouvu o vzájemné obraně a stojí za nimi Spojené státy se svým obřím jaderným arzenálem. Zkrátka je tu fungující NATO a na to si Rusko netroufne.
Jiná realita
Realita je ale jiná. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vysílají nejednoznačné signály o závazcích vůči spojencům a důvěra v automatickou americkou intervenci je nižší než kdy dřív. NATO umírá. Evropa přitom není připravena na situaci, kdy by musela čelit omezenému ruskému útoku bez americké pomoci.
Čtěte také
Simulace, jako ta z podcastu The Wargame britské Sky News, ukazují, že i státy s relativně velkými ozbrojenými silami – například Velká Británie – by měly problém odrazit ruský útok bez jaderné eskalace. A k té nemusí najít odvahu. Vůči menším zemím, jako je Estonsko či Litva, by byla ruská převaha ještě výraznější.
Pokud by se Moskva omezila na rychle provedenou malou operaci, jako je obsazení úzkého pásma území či izolovaného ostrova, stěží by se oběti dovolaly pomoci. Právě takové kroky historicky sloužily autoritářským režimům jako test reakce Západu před dalším postupem.
Evropa tak musí přijmout fakt, že porážka Ukrajiny by nestabilizovala kontinent, ale naopak otevřela prostor k ruskému nátlaku i přímé agresi vůči někomu dalšímu. Na Ameriku už není spolehnutí. Je třeba zbrojit a posilovat evropské spojenectví v rámci NATO. To není žádné strašení, ale tvrdá realita.
Autor je komentátor serveru lidovky.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
