Martin Fendrych: Němcům chybí 80 tisíc vojáků. Česku jich chybí 37 500. Kdy pochopíme, že jsme v ohrožení?
Ruská válka na Ukrajině mění přístup evropských zemí k obraně, k armádám. Německé vládní strany se dohodly, jak změnit vojenskou službu.
Německé armádě chybí 80 tisíc vojáků. Němci proto zavedou plošné odvody a zákonem určí, kolik musí být nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří nabrat dost, poslanci Spolkového sněmu budou mít možnost odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“.
Čtěte také
Jak to bude probíhat? Když německý muž dosáhne 18 let, dostane od armády dotazník. Do toho napíše, zda má zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodu. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale dál dobrovolné a tento druh odvodů se nebude týkat žen.
O zavedení povinné vojenské služby Německo neuvažuje. Brannou povinnost v roce 2011 pozastavila kancléřka Angela Merkelová. Aby byla znovu zavedena, musela by se změnit německá ústava. K tomu by vláda Friedricha Merze musela v Bundestagu získat dvoutřetinovou většinu, kterou nemá a kterou jí extrémní pravice a extrémní levice snadno zablokuje.
Dobrovolnost je efektivnější
Když Merkelová rušila povinnou vojenskou službu, věřila, že Evropě už žádná velká válka nehrozí a že je Rusko přítel. Němci stejně jako další evropské státy přešli na profesionální expediční armádu, která je určena pro zahraniční mise. Sázeli, stejně jako my, Češi, na to, že kdyby se něco dělo, zachrání nás Spojené státy.
Od té doby se všecko změnilo. Experti varují, že Putin chce napadnout některou ze slabších zemí NATO, chce otestovat, jestli a koho je Aliance ochotna a schopna bránit.
Čtěte také
Když se v médiích objevily zprávy o tom, že Němci hledají cesty, jak posílit armádu, moje dcera se mě zeptala: „Myslíš, že bude válka?“ Odpověděl jsem: „Putin už vede jednu krutou válku a chce další. Pokud nebudeme dost silní, klidně ji začne, jiný program nemá.“
Česko je na tom jako Německo, nemáme dost vojáků. Podle šéfa armády Karla Řehky nám dnes do ideálního stavu chybí 37 500 profesionálních vojáků. Zájem o službu v armádě je přitom malý, nedostatečný. Řehka říká, že vojenská služba možná jednou bude znovu povinná, ale dobrovolnost je podle něj efektivnější.
Logicky.
Ani v Česku se o obnovení povinné vojenské služby neuvažuje. Za dosluhující vládu ji už dřív odmítl premiér Fiala. Jako východisko ji nevidí ani prezident Pavel. I to je typický znak dnešní doby, lidi nelze nutit ani k obraně státu, k obraně svobody. Je to jen na nás, jestli Putina přežijeme.
Vláda Andreje Babiše, pokud se stane premiérem, nechystá ani dotazníky jako v Německu, ani brannou povinnost. V jejích plánech čteme: „Zkvalitníme a zatraktivníme dobrovolný vojenský výcvik pro občany.“ A dál čteme, že by nová vláda chtěla „posílit aktivní zálohy, zvýšit atraktivitu služby v armádě, stabilizovat platy vojáků“.
Slabé.
Vlastně se hraje o dvě věci. Za prvé o pochopení, že jsme skutečně vážně ohroženi. A za druhé o pochopení, že nás Spojené státy bránit nebudou.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
