Jan Fingerland: Ve svěráku. Irák mezi Washingtonem a Teheránem
Americko-saúdský útok v sobě obsahuje celou řadu důležitých vrstev současné situace. Někdejší mocnost Irák je dnes hřištěm pro spory jiných států, nejen Američanů a Saúdů, ale také Íránců, protože mezi 20 obětmi bylo pravděpodobně šest íránských poradců.
Čtěte také
Šlo také o reakci na skutečnost, že z iráckého území krátce předtím někdo vypustil drony směrem k saúdskému území. Ne proto, že by Irák byl ve válečném stavu se Saúdy, ale proto, že někdo v Iráku bojuje z jeho území za zájmy Íránu. Americko-saúdský útok byl namířen právě proti těmto jednotkám.
Děje se tak proto, že v americko-íránské válce neplatí žádné jasné dělící linie nebo hranice, geografické ani jiné. Írán dlouhodobě používá strategii nasazování svých spojenců v zahraničí pro odvrácení odpovědnosti za své kroky.
Hřiště pro jiné
Nyní se tedy pozornost upíná na Irák, který je vedlejším bojištěm americko-íránské války proto, že po roce 2003 a po svržení Saddáma Husajna přestal být regionálním rivalem Íránu, ale jeho protektorátem.
Čtěte také
Teherán má zásadní vliv na tamní ekonomiku, politiku a řadu dalších oblastí do té míry, že to budí nesouhlas i u některých z tamních šíitských politiků. Íránský stisk byl dosud až příliš silný na to, aby se Irák z područí Teheránu vymanil.
Írán ovládá Irák také prostřednictvím celého ekosystému šíitských proíránských milicí, které jsou mocnější než tamní armáda a disponují i balistickými střelami nebo protiletadlovými zbraněmi. Právě tyto jednotky byly terčem americké a saúdské odvety. Pro některé Iráčany je takový incident urážkou jejich národní hrdosti, ale současně někteří v události vidí důsledek toho, jak hluboko byl Irák vtažen do záležitostí jiné země.
Íránský vliv v Iráku se navíc zachvěl i z jiných důvodů. Poprvé když byl svržen režim Bašára Asada v Sýrii, a poté i po oslabení Hizballáhu v Libanonu a Hamásu v Gaze.
Nový irácký premiér Alí az-Zaidí byl zvolen do čela vlády i na základě amerického tlaku a proti íránskému přání – oba státy totiž nadále mají vliv na dennodenní iráckou politiku. Zaidí už stačil navštívit Spojené státy a setkat se se spokojeným Donaldem Trumpem.
Na křižovatce
Zaidí se také jako vůbec první premiér snaží přimět paramilitární síly, aby se začlenily do iráckých ozbrojených složek. Zatím jen s omezenými úspěchy, ale přece jen většími, než by se dalo ještě vloni čekat. Premiér není nepřítelem Íránu nebo proamerickým politikem, ale snaží se ochránit irácké národní zájmy a vyhnout se negativním dopadům války na svou zemi.
Čtěte také
Irák by se z íránského vlivu vyprostil, pravděpodobně jen pokud by tamní režim padl, ale to se v nejbližší době nejspíš nestane. Uvnitř Iráku ale probíhají pro Západ obtížně rozluštitelné pohyby.
Například v Iráku se velké množství šíitů rozhodlo shromáždit na smutečním shromáždění za íránského ajatolláha Chámenejího, a na rozdíl od mnoha Íránců se s ním přišli rozloučit dobrovolně. Stojí tedy za Íránem.
Současně pozorovatelé místních poměrů zaznamenali velké rozhořčení mezi některými Iráčany poté, co Írán zaútočil na některá irácká ropná zařízení, aby poškodil Spojené státy. Útočil přitom na vlastní irácké zájmy, protože tuto infrastrukturu platil Irák a slouží iráckému hospodářství.
Irák je tedy zemí a společností na rozcestí a do značné míry je závislý na tom, co se odehrává jinde. Dochází i k paradoxním změnám. Například smrt íránského ajatolláha Chámenejího přesunula část těžiště šíitské autority do Iráku, zejména do rukou ajatolláha Sistáního sídlícího v Nadžafu. Ten má na řadu otázek jiný názor, včetně odmítnutí koncepce vlády duchovních, jak se praktikuje v Íránu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
