Máma Jana Palacha zvedla pochodeň syna a nesla ji dál
V polovině roku 2022 přišel studentům českokrumlovského gymnázia nečekaný dopis. O to překvapivější, že měl více jak padesát let zpoždění. Navíc pisatelka byla jen o málo kratší dobu po smrti. Nehledejme za tím pochybení poštovní doručovací služby ani důkaz existence posmrtného života. Cesta ztraceného dopisu Libuše Palachové ke svým adresátů, respektive k další generaci českokrumlovských studentů, je zcela reálná a nepochybně smysluplná.
Studentu Janu Palachovi bylo pouhých dvacet let, když se rozhodl vzít osud své země do vlastních rukou. Jeho čin nemá v historii mnoho srovnání. Přistoupil k němu ve vypjaté době a zvolil si způsob, který byl neméně vypjatý.
Důvod své oběti vyjádřil v dopisech, a i když dnes můžeme diskutovat o tom, že splnění svých jasně formulovaných požadavků nedosáhl, dosáhl toho, co se jen tak někomu v dějinách nepodařilo.
Svým rozhodným a svobodně zvoleným aktem sebeobětování zasáhl celou společnost. A jeho odkaz v ní žije dodnes, řadu desetiletí po Palachově smrti i po pádu komunistického režimu, ke kterému do jisté míry také přispěl. Vždyť tzv. Palachův týden na počátku roku 1989, brutálně potlačený tehdejšími státními orgány, byl předvojem pozdějších listopadových událostí.
Pochodeň, která svítí dál
Sebeupálení Jana Palacha si každoročně připomínáme v době jeho výročí i při zmínkách o jiných vypjatých momentech našich dějin, ale i naší přítomnosti, kdy je na místě se zamyslet, nakolik je schopen jednotlivec převzít zodpovědnost za společnost i budoucnost své vlasti.
Čtěte také
Stejně tak má Jan Palach své pevné místo v osnovách našich škol. Nabízí se však otázka: Jak Palacha vnímá dnešní mladá generace? A má vůbec důvod o něm přemýšlet, nebo jsou její zájmy a starosti zcela mimo Palachovo snažení spojené se sovětskou okupací naší země?
Odpověď nám nyní může pomoci najít právě dopis Libuše Palachové. V Českém Krumlově obdrželi jedinečnou „učební pomůcku“. V roce 1969 napsal matce Jana Palacha místní učitel Vladimír Kaifer kondolenci po úmrtí jejího syna. Opověď dorazila brzy, ale ke svým adresátům se tenkrát nedostala, snad z obavy, že by v dobách počínající normalizace někdo dopis zničil.
Zůstal v majetku učitele a později v jeho pozůstalosti. Na svou adresu dopis doputoval až v polovině roku 2022. Dnes je zarámovaný a visí na čestném místě studentům českokrumlovského gymnázia na očích.
Dozvěděli se také o pozadí celého příběhu původu dopisu a jeho cesty ke svým současným adresátům. V návaznosti na to dostali studenti ve škole za úkol napsat odpověď. Zadání splnili a my tak máme jedinečnou možnost nahlédnout do uvažování dnešních mladých lidí, jen o málo mladších, než byl Palach v době svého mimořádného aktu sebeobětování.
Jak Palachovu dobrovolnou oběť vnímají a jak vidí oběť jeho matky, která synovu pochodeň pomyslně zvedla a nesla ji dál? O tom se dozvíte v pořadu Téma Plus, ve kterém zazní dopisy a názory studentů gymnázia v Českém Krumlově i jejich pedagogů Jaroslava Krále a Ilony Nové. Hostem pořadu je také historik Petr Blažek a technik Českého rozhlasu Václav Lipka, který dopis Libuše Palachové uchoval a předal adresátům.
Související
-
Politická oběť v Čechách – Příběhy ze tří dob 20. století
Co mají společného legionářský plukovník Josef Jiří Švec, student Jan Palach a dvojice protektorátního premiéra Aloise Eliáše a protektorátního prezidenta Emila Háchy?
-
Palach nebyl jediná živá pochodeň, v celém sovětském bloku se upálilo 21 lidí
Jan Palach je u nás nejznámější živou pochodní sovětského bloku, nebyl ale jediný.
-
Palachův týden v kostce
20. výročí tragického činu Jana Palacha inspirovalo ve dnech 15. až 21. ledna 1989 týden demonstrací, které výrazně přispěly k pádu režimu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.