Palach nebyl jediná živá pochodeň, v celém sovětském bloku se tehdy upálilo 21 lidí
Jan Palach je u nás nejznámější živou pochodní sovětského bloku, nebyl ale jediný. Inspirace k takto vyhrocené formě politického a společenského protestu přišla z Jižního Vietnamu, kde se na protest proti zkorumpovanému a nábožensky netolerantnímu režimu začali upalovat buddhističtí mniši.
Po vítězství komunistů v občanské válce a vytvoření sjednoceného Vietnamu protestovali stejnou formou další mniši. To je známo daleko méně.
Čtěte také
Historik Petr Blažek zařadil do své knihy Živé pochodně v sovětském bloku s podtitulem Politicky motivované případy sebeupálení v letech 1966 až 1989, jednadvacet zdokumentovaných příběhů.
Z Československa, Polska, NDR, Maďarska, Rumunska a ze zemí bývalého Sovětského svazu, tedy Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a Ruska.
Zařazeny jsou i některé případy, které jde označit za hraniční, jestliže v nich byla prokazatelně přítomna složka politického protestu. Kniha dokumentuje i tři příběhy, kdy aktéři pokus o sebeupálení přežili.
Bolestná zkušenost
Velmi výrazným impulsem pro živé pochodně byla sovětská okupace Československa v srpnu 1968. Bezprostřední čin Poláka Ryszarda Siwiece ze září stejného roku byl u nás i jinde ve světě dlouhou dobu vlastně neznámý.
Nástup normalizace pak v roce 1969 vyvolal celou vlnu živých pochodní, z tehdejšího Československa je jich v knize zařazeno sedm.
Oběť Jana Palacha vyvolala neobvykle silnou společenskou reakci – a také politickou.
V pořadu Historie Plus zazní část dopisu, který sovětští vůdci napsali československým představitelům. Důvodem celospolečenského ohlasu byla stále ještě poměrně velká svoboda slova, takže Palachův čin utajit ani nešlo.
Totalitní režimy se o to vždy důsledně snažily, proto se o některých případech veřejnost dozvěděla poměrně nedávno.
Pro hlubší pochopení činu živých pochodní je zcela zásadní znalost místa, které si pro sebeupálení zvolily. Velmi bolestná je zkušenost příbuzných, na kterých se totalitní režim univerzálně, i když v různých zemích mstil a vystavoval je často velkému tlaku, postihům i obtížným zkouškám.
V pořadu hovoří historik Petr Blažek, autor dokumentární publikace Živé pochodně v sovětském bloku. Zazní ukázky z archivu Českého rozhlasu a úryvky z dopisů živých pochodní. Repríza.
Související
-
Jméno Jana Palacha si komunisté spletli, rodiče jeho vrstevníka prožili šok
Před 53 lety se upálil student Jan Palach. Chtěl tím vyburcovat národ k odporu proti okupaci. Jeho památku si v neděli připomněly desítky lidí, mezi nimi i Jan Polách.
-
„Člověk se musí bránit tomu zlu, na které právě stačí“. Jedno z posledních sdělení Jana Palacha
16. leden je Dnem památky na Jana Palacha, vzpomínka na jeho čin burcující proti násilí a nesvobodě. Palachův odkaz si připomenou i věřící Českobratrské církve evangelické.
-
Medicína se od 60. let velmi posunula. Přesto nelze říct, že by dnes Palach přežil, myslí si lékař
Jan Palach při sebeupálení utrpěl popáleniny na 85 % povrchu těla a po třech dnech zraněním podlehl. Jak vypadá péče o popálené pacienty nyní? A mohl by dnes Palach přežít?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
