Malý stát Indie Manipur hoří

Dav rozvážných příslušníků kmenového etnika Kukiů začátkem června obklopil sanitku, která vezla postřeleného sedmiletého chlapce, jeho matku z etnika Meiteiů a jejího příbuzného. Nedbali na jejich prosby a vůz zapálili. Všichni tři vevnitř uhořeli.

To je zatím poslední z řady otřesných případů násilí, které indickým Manipurem zmítá a které vyhnalo z domovů na 30 tisíc lidí. Prchat museli hlavně Kukiové, kteří žili v převážně meiteiských oblastech v hlavní městě Imphalu a jeho okolí. Trpí ale obě strany.

Začalo to nenápadně

Nepokoje přitom zažehla zdánlivě bezvýznamná událost z konce dubna. Manipurský nejvyšší soud vydal rozhodnutí, podle kterého má místní vláda požádat o zařazení komunity Meiteiů na seznam takzvaných „soupisných kmenů“ (známý pod zkratkou ST z anglického Scheduled tribes).

To by jim poskytlo přístup k řadě programů, které mají pomáhat znevýhodněným skupinám – skrze kvóty jim například garantují místa ve školách, ve státních úřadech i ve volených funkcích.

Čtěte také

Jan Fingerland: Indie přerostla Čínu. Je to dobře? A pro koho?

Meiteiové přitom tvoří většinu, resp. 53 procent obyvatel Manipuru, kontrolují zákonodárný sbor a patří k nim i premiér Manipuru Biren Singh. Z pohledu kmenového obyvatelstva tak zcela jasně představují privilegovanou část společnosti.

Jejich zařazení na seznam soupisných kmenů by navíc znamenalo, že se na něm ocitnou prakticky všichni obyvatelé Manipuru, protože zbytek zhruba třímilionové populace tvoří představitelé kmenových etnik, především Kukiů a Nágů, kteří na něm už jsou.

V takovém případě by ale kvóty přestaly dávat smysl. Takže i když výnos soudu ještě v praxi žádnou změnu neznamenal, zvedl se proti nim silný odpor místních Kukiů, kteří se báli, že přijdou o své výhody.

Kromě kvót se jedná také o to, že Meiteitové v současnosti nemohou vlastnit půdu v kmenových oblastech pokrývajících 90 procent rozlohy státu.

Čtěte také

Indie nákupem ruské ropy vzkazuje Západu, že nebude plnit jeho přání, vysvětluje indolog Štipl

S jejich zařazením mezi ST by tohle omezení padlo a kukijští představitelé se bojí, že bohatší a lépe politicky zastoupení Meiteiové je z jejich půdy postupně vytlačí. A tvrdí, že jsou obětí státem sponzorovaného terorismu vedeného meiteiskými elitami.

Meiteiové mají zase jiné obavy – kmenové populace mají vyšší porodnost a Meiteiům hrozí, že ve státě, který historicky považují za svůj, přijdou o těsnou většinu. Respektive možná už se to stalo. Poslední oficiální údaje jsou z roku 2011, protože sčítání v roce 2021 bylo odloženo kvůli pandemii koronaviru – a stále ještě neproběhlo.

Populace Kukijů i Nágů navíc rostou i díky nelegální migraci ze sousedního Myanmaru, kde příslušníci těchto etnik také žijí. Není sice jasné, jak silná tato migrace ve skutečnosti je, meiteiská vláda ale proti skutečným a zřejmě i domnělým imigrantům postupuje tvrdě. Neváhá bourat jejich vesnice na nelegálně vykácených pozemcích v kmenových oblastech a ničí také jejich pole, na kterých se stále víc pěstuje mák na výrobu opia.

Meiteiové proto tlačí na zavedení Národního registru občanů (NRC) v Manipuru, který by měl, při celoindické absenci rodných listů a podobných dokumentů, oddělit řádné občany od nelegálních přistěhovalců. Například v sousedním Ásámu podmínky pro přiznání občanství v rámci NRC nedokázalo splnit skoro 6 procent obyvatel zejména příslušníci menšin.

Hořící kostely

Složitý soubor protichůdných zájmů různých stran má navíc ještě jeden výbušný aspekt: náboženství. Zatímco Meiteiové jsou částečně hinduisté a částečně vyznávají své vlastní starobylé náboženství označované jako Sanamahi, příslušníci kmenových etnik (kterých jsou v Manipuru asi tři desítky) jsou v drtivé většině křesťané.

A i když příčinou násilností není v první řadě náboženské vyznání, ale spíš spor o půdu, socio-ekonomické postavení a dlouhodobě neřešené rozepře, náboženskou kartu vynášejí obě strany.

Záběry hořících a demolovaných kostelů dál mobilizují odpor Kukiů a dalších křesťanských komunit a posilují dlouho upozaděné separatistické tendence navazující na desítky let trvající tradici ozbrojeného povstaleckého boje.

O historických i bezprostředních příčinách současné vlny násilností a o celém odlehlém regionu Severovýchodní Indie, je celý pořad Za obzorem. Hostem Ondřeje Himmera je indolog Zdeněk Štipl.