Magdaléna Fajtová

Koňak, který si oblíbil Winston Churchill, vaří od konce 19. století v arménském městě Jerevanu. V tamním muzeu koňaku mají ale také sudy věnované dalším osobnostem.

Rozkvetlá louka s mořskou trávou ukládá v poměru na rozlohu dvakrát tolik CO2 než lesy na souši. Trávu ale spásají mořské krávy, které jsou kořistí žraloků – a těch ubývá.

„Já se obávám, že státy západního Balkánu do EU nevstoupí. A pokud ano, ten proces bude hrozně zdlouhavý,“ hodnotí expert Vladimír Đorđević.

Rituály používá lidstvo od nepaměti a jedny z prvních záznamů rituálního chování pocházejí z doby před 70 tisíci lety.

„Většina migrantů vidí Bosnu a Hercegovinu hlavně jako odrazový můstek na cestě do zemí na západě Evropy,“ tvrdí regionální ředitel Dánské rady pro uprchlíky Nicola Bay.

Pokud zvířata nedokáží kontrolovat svoji tělesnou teplotu, mohou se přehřát a zemřít. Zdá se, že některé druhy na změny klimatu a vyšší teploty reagují vývojem svého těla.

Když mají turisté při návštěvě Kanárských ostrovů štěstí, můžou se stát svědky toho, jak místní obyvatelé komunikují na velké vzdálenosti pískáním.

Na jednom z běžně zasněžených vrcholů Grónska poprvé v historii pršelo, píše na svém webu americká televizní stanice CNN. 

Po celá tisíciletí od starověkého Egypta po Perskou říši udržovala lidi v příjemném chladu důmyslná metoda zachytávání větru. 

Tato otázka je přitom od skončení války v bývalé Jugoslávii stále velmi citlivým tématem. Provází jím specialistka na Balkán Magdaléna Fajtová.