V Bosně a Hercegovině plánují masivní stavby hydroelektráren. Může to pohřbít přírodní říční klenoty
Balkánské řeky patří k přírodním klenotům – od krasových útvarů, romantických soutěsek a vodopádů přes větvící se a divočící řeky až po meandrující nížinné toky s přilehlými mokřady. Jak dlouho tento unikátní stav vydrží, je ovšem otázka.
Ani Bosně a Hercegovině se nevyhnul problém celého Balkánu – masívní výstavby vodních elektráren. V současné době je připravováno více než 300 nových hydroelektráren, což je při celkové délce říční sítě 4 tisíce kilometrů ohromující počet.
O záchraně řek hovoří s aktivistkami a ekoložkou v pořadu Za obzorem Magdaléna Fajtová.
Související
-
Před 27 lety se Bosna a Hercegovina v referendu rozhodla oddělit od rozpadající se Jugoslávie
Vyvolalo to nejkrvavější střety od konce 2.světové války. Vzpomínky pamětníků i analýzu příčin rozpadu Jugoslávie. Připravil Pavel Novák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
