Maduro se pasoval do role komiksového Supermana. Říká si Súper Bigote (Super Knír)
Venezuelský socialistický vůdce Nicolás Maduro je u moci přesně deset let. Za tu dobu přežil různé pokusy o sesazení: od atentátu přes nájezd žoldáků, impeachment, půlroční pouliční protesty i paralelní prezidentství šéfa domácí opozice. I proto se dnes Maduro sám pasuje do role Supermana, komiksového hrdiny s názvem Super Knír, respektive Súper Bigote.
Buduje tak svůj vlastní pozitivní image a snaží se vymanit ze stínu zakladatele venezuelské socialistické revoluce Huga Cháveze. Ten by ale nejspíš Madurovu Venezuelu nepoznal.
Čtěte také
Nicolás Maduro slaví v prezidentském paláci Miraflores deset let. Byla to divoká a krvavá dekáda, během které Maduro stačil tuto kdysi nejbohatší zemi jihoamerického kontinentu přivést k ekonomickému kolapsu a učinit z ní jednu z nejchudších na západní polokouli, sám přitom čelil nejrůznějším pokusům o sesazení.
Přežil atentát, nájezd žoldáků, impeachment, půlroční pouliční protesty i paralelní prezidentství šéfa domácí opozice Juana Guaidóa, kterého podpořilo na 60 zemí světa včetně České republiky. Madurovi k tomu mimojiné pomohli venezuelské ozbrojené složky, kubánští agenti, zkorumpovaní soudci i neefektivní opozice. Ta mu přičítá odpovědnost za nejméně 5 tisíc mrtvých Venezuelanů.
Nezničitelný Super Knír
Státní propaganda teď přišla s novou akcí, kdy představuje kníratého Madura jako Supermana, komiksového hrdinu s názvem Super Bigote, neboli Super Knír. Ve stejnojmenném animovaném televizním seriálu svalnatý Maduro-superhrdina ochraňuje zemi před útoky imperialistické Ameriky a domácí opozice.
Používá k tomu železnou rukavici, se kterou například rozmlátí americký dron v podobě žraloka. Super knír ale také umí zatočit s inflací, krizí zdravotnictví či byrokracií. Je nezničitelný, hlásá seriál.
Řada expertů má za to, že se Maduro jednoduše snaží vytvořit svou vlastní pozitivní image, hraje přitom na popularitu superhrdinů z dílny studií Marvel. Madurova obliba se totiž podle dat tuzemské firmy pro výzkum veřejného mínění Datanálisis pohybuje jen kolem dvaceti procent a v příštím roce ho čekají prezidentské volby.
Čtěte také
Super Knír je rovněž pokusem o jakousi politickou emancipaci Madura. Léta byl ve stínu zakladatele venezuelské socialistické revoluce Huga Cháveze, který zemřel v březnu roku 2013 v pouhých 58 letech na rakovinu.
Chávez během svého posledního přímého televizního přenosu předal pochodeň revoluce právě Madurovi a tím i zemi, která se nezadržitelně blížila k hospodářskému krachu.
Kapitalistické zóny
Maduro dnes může jen stěží mluvit o tom, že je pouhý kormidelník na Chávezově korábu revoluce. Venezuelu byl totiž nucen změnit a zbořit jeden z největších idealů Chávezova socialistického projektu:sen o vytvoření rovnostářské společnosti.
Čtěte také
Maduro povolil vytvoření několika kapitalistických zón a uzákonil kdysi režimem zakázaný americký dolar. Venezuela tak dnes vykazuje obrovské sociální rozdíly. I tento radikální odklon od revolučních ideálů a zásad vedl k postavě Super Kníra.
„Maduro se nemůže s Chávezem poměřovat, snaží se tak o konstrukci své vlastní identity, třeba i tím, že ve státní televizi dávají propagandistický seriál Super Knír. Tato komiksová postava je něco, co nevychází z Cháveze, jde o snahu napojit se na lidi a vybudovat svou vlastní populární image,” říká mi Luis Vicente León, sociolog a šéf firmy Datanálisis.
Svět Super Kníra je každopádně stejně utopistický jako proklamace režimu o tom, že Venezuela překonala těžké období ekonomické krize a teď už je zase dobře.
Čtěte také
Stačí se například vydat na venkov, do přímořské oblasti státu Aragua kolem městečka Choroní. Zdejší obyvatele trápí neexistující veřejná doprava, časté výpadky elektrického proudu, nedostatek potravin, zavřené školy a emigrace.
Z Venezuely za deset let Madurovy vlády odešlo do zahraničí přes 6 milionů lidí. Kolem Choroní se to projevuje tím, že tu zbyly většinou starší ženy, které se často musí starat o svá vnoučata a zastávat i mužské práce.
Například majitelka zdejší zkrachovalé kakaové farmy Laura Fuenmayor je psycholožka, kromě toho ale prodává na trhu kakao, loví ryby a obdělává políčko se zeleninou. Taky učí svou 12 letou dceru, která už nebyla kvůli kolapsu vzdělávacího systému od února ve škole.
Čtěte také
Laura dává nahlédnout do traumat zdejších lidí, stále totiž praktikuje svá sezení s několika klienty, kteří jí, pokud nemají peníze, za profesionální pomoc platí jídlem nebo třeba palivem.
„Lidé tady v Choroní se nejvíc děsí toho, že by pro své děti neměli dostatek jídla. Ostatně hodně dětí kvůli hladu ve škole, pokud nějaká vůbec je, omdlévá. A to hned na začátku při zpěvu národní hymny. Je to proto, že takové dítě nevečeřelo ani nesnídalo,” říká.
Super Kníra vnímá s cynickým úšklebkem. Podle ní by ani Superman současnou Venezuelu rozvracenou kriminalitou, výpadky elektrické energie, nedostatkem potravin a léků nedokázal zachránit. Byla by pro něj příliš velkým břemenem.
Víc si poslechněte v pořadu Za obzorem, připravil Eduard Freisler. (repríza)
Související
-
Libor Dvořák: Bělorusko a Venezuela – ani mohutné protesty nemusí vést k pádu diktátora
Četní političtí analytici a aktivní politici nepřestávají běloruskou krizi srovnávat s tím, co se před více než půldruhým rokem odehrálo v latinskoamerické Venezuele.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
