Ve Venezuele dochází benzín a Maduro plundruje nerostné bohatství

Stavu ve Venezuele se věnuje německý magazín Der Spiegel.

Venezuela nedisponuje pouze největšími ropnými zásobami na světě, ale také cennými nerostnými surovinami, jako jsou zlato, diamanty nebo černá ruda koltan. Autoritář Maduro, jemuž od uvalení sankcí ze strany Spojených států dochází zahraniční měna, směňuje nerostné bohatství své země za dolary, eura a potraviny. Pokouší se tak zabránit naprostému kolapsu hospodářství, který by byl jistým koncem jeho vlády.

Zoufalí Venezuelané ničí národní park hledáním zlata. Maduro v něm vidí spásu země

• Upravit
• Smazat

Venezuelský národní park Canaima se známými Andělskými vodopády vždycky hlídali domorodí Pemónové. Hospodářská katastrofa v zemi je však přinutila vzdát se povolání průvodců turistů a začít dobývat zlato. Oblast je teď plná povrchových dolů.

To je také důvod, proč se v různých částech světa objevují drahé kovy a minerály pocházející z Venezuely. Například úřady v italském Terstu nedávno zabavily pět tun koltanu, který se využívá při výrobě součástek mobilních telefonů a jiných elektrospotřebičů.

Venezuelský opoziční poslanec Américo De Grazia tvrdí, že ruda pochází z jistého místa ve federálním státu Bolívar, který hraničí s Brazílií a Kolumbií. Neoficiálně provozovaný důl prý provozuje prezidentův syn Nicolás Maduro Guerra.

Horníci ho prý na místě oslovují jménem. „Mohu to potvrdit, protože znám několik lidí, kteří tam pracují,“ řekl Der Spiegelu poslanec De Grazia. Rudný důl údajně hlídá kolumbijské povstalecké Vojsko národního osvobození, které prezident Maduro podporuje.

Na začátku března zase nalezli více než sedm tun zlata v hodnotě asi tří set milionů dolarů ugandští celníci. Kov byl do africké země propašovaný bez proclení. Podle rešerší investigativního portálu Armando zlato patří jistému Madurovu důvěrníkovi z Kolumbie.

Podíl Hizballáhu

Poslanec De Grazia upozorňuje, že režim vyvezl také diamanty. V očích venezuelského ekonoma a opozičního poslance Ángela Alvarada je Maduro tak zoufalý, že se pro udržení svého režimu uchýlil k plundrování nerostných zdrojů Venezuely.

Svět má odpovědnost za dění ve Venezuele, možná je i vojenská intervence, tvrdí analytik

• Upravit
• Smazat

Může krizi ve Venezuele vyřešit mezinárodní společenství? Bývalý diplomat USA Richard Sindelar na americkém analytickém serveru LobeLog tvrdí, že ano. Pomoci prý může mezinárodní právo, a to i navzdory neústupnosti prezidenta Nicoláse Madura.

Nerostné bohatství se těží zejména v oblasti v okolí řeky Orinoco ve státech Bolívar a Amazonas na ploše 111 tisíců čtverečních kilometrů. Madurova vláda region rozsahem velký jako Kuba od roku 2016 plení, píše německý magazín. Na území se nacházejí národní parky, vodní toky a chráněné lesní porosty. Přesto tam těžba probíhá bez ohledu na životní prostředí.

Poslanci Alvadaro a De Grazia shodně říkají, že na krádežích drahých kovů se podílí také libanonský Hizballáh, jemuž otevřel dveře do Venezuely její bývalý viceprezident Tareck El Aissami. Ten v současnosti působí jako venezuelský ministr průmyslu a pochází ze syrsko-libanonské rodiny.

Německý magazín připomíná, že Caracas se potýká s devizovou nouzí od ledna, kdy USA na Venezuelu uvalily hospodářské sankce v energetickém sektoru. Washington také přestal odebírat venezuelskou ropu, kvůli čemuž jihoamerická země přichází o 35 milionů dolarů denně. Není proto divu, že se Maduro snaží pro své nerostné zdroje hledat jiná odbytiště, a to navzdory hrozícím postihům ze strany Spojených států vůči novým odběratelům.

Velká bankovní loupež

Maduro v první řadě potřebuje zajistit přísun pohonných hmot a potravin. Tím uspokojí své příznivce a splní státem deklarované potravinové normy, bez nichž by velká část obyvatelstva v důsledku hospodářské krize vyhladověla. Opozičník Alvarado ale upozorňuje, že prezident se nezaměřuje pouze na nerosty, nýbrž ukrajuje také ze zlatých rezerv centrální banky.

Za ekonomické problémy Venezuely můžou USA, tvrdí komunista Pawlas. Směšné, reaguje náměstek Kaucký

• Upravit
• Smazat

Česká republika uznala venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa prozatímním prezidentem země. Čeští komunisté ale krok kritizují jako vměšování se do záležitostí suverénního státu a tvrdí, že se tím přiblížila hrozba občanské války ve Venezuele.

Z těchto zásob letos údajně zmizelo už 24 tun zlata. K poslednímu úbytku osmi tun podle Alvarada došlo 5. dubna. „Zlato měli z banky vynést lidé, kteří s finančním ústavem nemají nic společného. Zaměstnanci centrální banky jsou totiž kvůli výpadkům proudu na nucené dovolené,“ tvrdí Alvarado a dodává, že Madurův režim situaci využil ke krádeži. Zlato pak mělo ze země putovat například soukromými letadly nebo na rychlých člunech.

Poslanec říká, že zatím není jasné, kam přesně kov zamířil. Nicméně má za to, že prvních osm tun se objevilo ve Spojených arabských emirátech a druhá várka v Ugandě. „Už v loňském roce Maduro prodal 21 tun Turecku,“ doplňuje Alvarado a varuje, že kvůli odvozu zlata poklesly rezervy v centrální bance na 100 tun. Podle serveru Armando Venezuela za prodané zlato od Ankary obdržela valuty, 31 tisíc tun potravin a 120 tun léků.

Madurovi nicméně dochází čas, je přesvědčený hlavní ekonom poradenské společnosti Ecoanalítica Luis Arturo Bárcenas. Podle odhadů je prý pravděpodobné, že Venezuele v blízké době dojdou zásoby pohonných hmot. Jiní odborníci se zase domnívají, že síla amerických sankcí se naplno projeví nejdříve během května nebo června.

V současnosti je v Caracasu k sehnání už pouze 91oktanový benzín. Ten 95oktanový téměř došel během březnových masivních výpadků elektřiny. V některých částech Venezuely nejsou pohonné hmoty k dostání už několik týdnů, popisuje situaci v zemi Der Spiegel.