Jan Fingerland: Venezuela se vrací do dějin
Zpráva, že ve Venezuele lidé demonstrují proti vládě, by mohla být stejná včera, vloni nebo před pěti lety. Je situace tentokrát jiná?
Jan Fingerland: Venezuela je ve stavu beztíže
3. květen 2019
Španělské přísloví říká, že šíp buď stoupá, nebo klesá. Situace ve Venezuele připomíná ten krátký okamžik mezi těmito dvěma stavy.
Nejistota trvá už od začátku roku, kdy se vynořil nový vůdce opozice Juan Guaidó. Ten se teď snaží pat prolomit, když se pokusil vyvolat dojem, že na jeho stranu začala přecházet i armáda a policie. Je pravda, že část důstojníků už vypověděla poslušnost prezidentu Madurovi, a kolem tisícovky vojáků ze země emigrovalo. Také šéf rozvědky odepřel Nicolási Madurovi loajalitu.
V posledních dnech se ukázalo, že pokus zvrátit situaci nezafungoval tak, jak asi Guaidó doufal a situace tedy možná nebyla zralá. Venezuelané, kteří podporují opozici, sice vyšli do ulic, ale jádro armády zůstává dobrovolně nebo z donucení na straně Madura. Ten vojáky vyzval k mobilizaci proti pučistům a mluvil o jejich uvěznění.
Sbohem armádo
Poučení z arabských revolucí posledního desetiletí přitom praví, že bez přechodu armády na stranu opozice se nic nehne – tak tomu bylo v Egyptě i Tunisku, naopak se pokus o změnu režimu nezdařil v Sýrii, kde bezpečnostní aparát neviděl v novém režimu budoucnost a zůstal na straně Bašára Asada.
V případě venezuelských bezpečnostních složek hraje zřejmě zásadní úlohu přítomnost stovek specialistů, které dodala Kuba a Rusko. Ti se starají nejen o Madurovu osobní bezpečnost, ale také o to, aby armáda zůstala pohromadě a na straně stávajícího uspořádání. Důležitou otázkou je, zda vojáci budou ochotni například střílet do davu, pokud by se situace dále vyhrotila.
Guaidó zatím vyzývá obyvatele k pokojným demonstracím, v sobotu se prý mají shromáždit u vojenských základen po celé zemi, aby armádu strhli na svou stranu. Guaidó i Maduro jsou zakopáni ve svých pozicích a nemají už možnost ustoupit.
Šíp začne klesat
Ve Venezuele dochází benzín a Maduro plundruje nerostné bohatství
Venezuelský prezident Nicolás Maduro čelí stále většímu tlaku. Hospodářská situace v jihoamerické zemi se nezlepšuje, stále více chybí i devizové příjmy. Hlava státu proto plundruje nerostné bohatství a v ohrožení jsou také zlaté rezervy centrální banky.
Ta nejzásadnější otázka nyní tedy nejspíše zní, pro koho hraje čas. Na jednu stranu se situace zhoršuje a Madurův stát už není schopen zajistit nejen léky, ale na mnoha místech ani dodávky vody nebo elektřiny. To bude stále více lidí odrazovat od podpory Madura, i když ten svádí problémy na vnitřní a vnější nepřátele.
Na druhou stranu má Maduro výhodu v tom, že pokud se nepodaří Guaidóovi využít energii, kterou se mu podařilo v posledních dnech vyvolat, prozatím bez výsledku, tlak veřejnosti na stát zase opadne, možná i bez nutnosti použít ozbrojenou sílu proti demonstrantům. Příští šance může přijít až za dlouho, i pokud by opoziční vůdci zůstali na svobodě.
Dosavadní slabost opozice spočívala v tom, že byla rozdrobená a teprve Juan Guaidó jí sjednotil. Bez brzkého výsledku se mohou její řady opět drolit. Tím spíše, že do situace zasahují vnější síly a pokud by například ve prospěch Guaidóa zasahovaly Spojené státy, část podpory by opět ztratil.
O nejbližší budoucnosti Venezuely se pravděpodobně rozhodne během následujících desítek hodin. Šíp začne klesat a Venezuelané i ostatní se dozvědí, kam dopadne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
