Madagaskar už není horká skvrna
Ostrov Madagaskar se tradičně pokládá za jednu z „horkých skvrn“ biodiverzity. Podle nové studie se však zdejší vývoj nových druhů výrazně zpomalil.
Na ploše Madagaskaru, která reprezentuje jen 1 % povrchu Země, najdeme přibližně 3 % všech známých druhů rostlin a živočichů. Ačkoli je zdejší druhové bohatství ohromující, výsledky nové studie naznačují, že biodiverzita, kterou ostrov dokáže „uživit“, se už blíží svému limitu. Daniel Scantlebury z Rochesterské univerzity analyzoval evoluční historii sedmi skupin plazů a obojživelníků, které se vyskytují po celém Madagaskaru. Mezi nimi jsou například droboučcí listoví chameleoni nebo bizarní gekoni se zploštělým ocasem připomínajícím list.
Nově zkonstruované vývojové diagramy s relativním stářím jednotlivých druhů ukázaly, že rychlost vzniku nových druhů od doby před 90 miliony lety, kdy se ostrov oddělil od superkontinentu Gondwana, významně klesla. Tento jev odpovídá principům adaptivní radiace, tedy rozrůzňování druhů, které umožní, aby se rychle zaplnily nejrůznější ekologické niky. Jakmile se zaplní, vznik nových druhů se zpomalí nebo téměř zastaví. A právě k tomu zřejmě dochází na Madagaskaru, kde po prvotní explozi biodiverzity už pro další nové druhy není místo.
Zdroj: University of Rochester
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.