Macronův vabank: Předčasnými volbami chce zastavit Le Penovou, říká Špidla. Je to velký risk, oponuje Janyška

17. červen 2024

Emmanuel Macron v reakci na výsledek eurovoleb rozpustil parlament a poslal Francii k předčasným volbám. Komentátoři jeho rozhodnutí označují jednou za geniální tah, jindy za velký risk. Nejistotu pociťují i voliči a politické strany, kterým včera vypršela lhůta k zaregistrování kandidátů.

„Pozice Emmanuela Macrona a jeho hnutí se průběžně oslabuje, až degraduje, a po takovém úspěchu Le Penové by bylo velmi obtížné udržet stabilitu v Národním shromáždění. Podle mého soudu je to odpovídající reakce,“ říká expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM).

Čtěte také

Francouzský prezident předčasné volby vyhlásil v reakci na vítězství Marine Le Penové a její strany Národní sdružení ve volbách do Evropského parlamentu.

„Macron sice prohlásil, že chce znovu rozdat karty, ale výsledek může být velmi špatný, protože podle různých indicií se dá předpokládat, že v parlamentu posílí krajní pravice,“ předpokládá publicista a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.

Dlouho připravovaný plán

Výsledky ovšem nelze předvídat spolehlivě, protože situace v zemi se velmi rychle mění a do voleb nezbývá moc času. Stejně tak obtížné je srovnávat výsledky eurovoleb s výsledky voleb do parlamentu, protože se liší voličská účast i preference.

„Evropské volby byly pro Macrona záminkou, protože další roky s tím, že Le Penová je vítěz jedněch voleb – a určitě bude velmi systematicky pracovat, aby svoji pozici posílila , jsou perspektiva, která by po mém soudu nakonec nevedla k žádnému zvlášť dobrému výsledku,“ domnívá se Špidla.

Čtěte také

Kromě nedávné porážky ale Macron zohledňuje i předchozí politickou situaci. Francouzští novináři totiž nedávno odhalili, že na plánu vyhlásit předčasné volby už prezident pracoval dlouho.

„Macron nezískal většinu v parlamentu už v roce 2022 a od té doby se mu dařilo stále hůř – ke každému zákonu, který chtěl prosadit, musel vždycky obtížně hledat spojence,“ vysvětluje Janyška. „Takže začal pracovat s malým kroužkem maximálně 10 lidí na projektu předčasných voleb právě proto, aby se situace vyjasnila.“

I tento riskantní krok nakonec může přispět k tomu, že zemi v následujících prezidentských a legislativních volbách neovládne pravice v čele s Marine Le Penovou. Stejně tak ale hrozí, že Macronovo hnutí oslabí.

Problém i řešení v jedné osobě

„Francie je rozštěpená nejenom na pravici a střed, ale i na levici se věci koncentrují a posilují,“ upozorňuje Špidla. „Ale když nic neděláte, tak taky něco děláte. A Macron kalkuluje s tím, že kdyby nedělal nic, tak jeho síla bude erodovat a Le Penová bude postupně posilovat.“

Přesto je možné, že vládu nakonec macronovci sestavovat nebudou.

Čtěte také

„Máme tady Macronův tábor, který říká: ‚My jsme střed a stabilita, tak nás volte.‘ Je ale otázka, nakolik budou lidé ochotní to udělat,“ uvažuje Janyška. „Protože Macron tímto říká: ‚Máme tady problém a já jsem jeho řešení.‘ Ale mnoho Francouzů vidí, že Macron sám je problémem.“

Špidla přesto hodnotí prezidentův postup jako odvážný, a to i s ohledem na to, jaký dopad by měla případná výhra Le Penové v prezidentských volbách na Evropskou unii. Nacionalistické tendence vůdčí představitelky jedné z nejvýznamnějších zemí by totiž mohly oslabit celou integraci.

Více podrobností o aktuální situaci ve Francii, rozložení politických sil a Macronově strategii si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.